• Martina Chomátová

Óda na mop a koště


Nevím, kde se stala chyba, ale někde se v mém systému stala.

V mém životě je pár věcí, které mě výsostně nebaví.

Nějak jsem ještě nepřišla na to, jak je dělat HRAVĚ.

Například: úklid, vaření, jakákoliv práce s prádlem.

Na mytí nádobí naštěství vynalezli myčku, tak z ní vyndaváme věci a učíme se co tam je. Učíme se kam co patří. Občas Ema i vleze do myčky, takže v podstatě - myčka nás celkem baví.

Vaření ještě celkem jde, protože to se zas učím já - co je dobré na ten a ten zdravotní neduh, jaké nové recepty ještě přidat do mého "mistrovství" atd.

Na praní taky vynalezli stroj, takže jediné co musím udělat je pověsit prádlo. Je docela zajímavé hledat třeba pasující páry ponožek a hubovat pak Ponožkožrouta, že si zas na nějakých pochutnal (nechápu ovšem, jak mu můžou chutnat).

No, ale nejhorší je můj vztah s panem Koštětem, Mopem, Vysavačem.

Tyhle hochy jsem na chvíli předala paní, která si jejich přítomnost užívá, nechá si za to zaplatit a já si můžu užívat něco jiného (třeba pana hadříka na prach v ložnici).

Jak jsem tak paní pozorovala, došlo mi, že ona si to fakt užívá.

Co víc, Ema si to začla užívat s ní.

Pecka. Někdo předal Emě informaci, kterou jsem jí nebyla schopná předat já.

Její systém nemá blok vůči úklidu.

A jak se odblokuju já?

Jak bude úklid jako hra?

Pozvala jsem své dvě přítelkyně s jejich dětmi na hory a vesele jsme si celý týden tvořily. Mimo jiné i špínu, bordel, nepořádek.

Když pak odjely, nějaký ten nepořádek tam čekal na mě.

A jak jsem tam tak uklízela ten velký barák, plný našeho společného nepořádku, vlastně mi úklid našeho bytu přišel jako brnkačka.

Pak jsem taky přemýšlela o každé té špínce a bordelu, která mi přišla do cesty.

Urovnala jsem si tak myšlenky, uklidila v sobě a dokázala se tak v sobě lépe orientovat.

WOW SUPER ÚKLID


Tak jsem se rozhodla to aplikovat i u nás doma.

Když si tu nadrobím, musím po sobě i uklidit.

To aby se nám doma dobře dýchalo. Aby se nám tam dobře žilo.

Jak jsem tak uklízela ten náš společný bordel, všimla jsem si, že se mračím. Že se mračím i na prádlo, které věším. Na ty roztrhané ponožky. A ony přeci tak skvěle sloužily. I když jsem se na ně vždy mračila.

Vzala jsem tedy pana Vysavače, posadila na něj Emu (ještěže mám všude kolem tak skvělé inspirativní bytosti) a jely jsme na zábavný výlet.

Do ložnice.

V ložnici jsme sebraly všechny špínky. Tedy - sežral je pan Vysavač.

V dětském pokoji se mi začala na mysl vkrádat písnička.

A tak jsem si začla zpívat:

MILUJU SVOU ŠPÍNU

I SVOU RODNOU HLÍNU

ČISTO MÍT TU BUDEM

KRÁSNÝ MÁM KAŽDÝ DEN

Zatímco jsem si zpívala, z mé tváře se vytratilo mračení.

V dětském pokoji jsem se začla usmívat.

A do obýváku jsem přišla vytlemená jak LEČO.

Ema nechápala co se děje.

A já přemýšlela, jestli vůbec tu paní učitelku hravého úklidu ještě potřebuju.

Nejspíš jo.

Ještě si zaplatím pár lekcí, abych se mohla s radostí prouklízet životem.

Ještě mě čeká několik x??? úklidů a já se těším na každý bordel, smetí, nepořádek.

Odteď jste moji kámoši.

MILUJU SVOU ŠPÍNU

I SVOU RODNOU HLÍNU

ČISTO MÍT TU BUDEM

KRÁSNÝ MÁM KAŽDÝ DEN

Ať máte i vy za partnery koště, mop a lux.

Ať se i vy umíte prohrát dnem, životem.

A kdybyste to měli podobně, podělte se se mnou o vaše hravé tipy, triky, zážitky.

Každý den si hrej

PLAY EVERYDAY

#hra #hraní #martinachomátová #playeveryday #úklidjakozábava #uklízení #jaksiužívatúklid

  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

© 2014 by Martina Chomatova Proudly created with Wix.com