TEDx - Mám sen
Minulý týden na státní svátek se konala další inspirativní akce TEDx s podtitulem Mám sen. Jelikož miluju sledování těchto videí a inspiraci, která z nich přímo srší, byla jsem moc vděčná, když jsem na akci dostala pozvánku. Bylo to po dlouhé době pouze dospělé rande s mým mužem, takže o to větší radost. Inspirace byla tak ohromná, že bych ráda sdílela co mě zaujalo a zároveň namotivovala třeba k shlédnutí některých videí. Zatím jsem je na youtube nenašla, ale třeba vy budete úspěšnější a hledala jsem špatně. Seznam řečníků můžete najít zde.
Nutno podotknout, že každý příběh byl ojedinělý, v něčem zajímavý a jsem si jistá, že mnoho lidí zaujalo zcela něco jiného než mě. Zmíním jen to, co pro mě z toho dne bylo to nej. Psát totiž o všem - byl by z toho článek na týden :).
Ten den jsem zažila mnoho poprvé. Například jsem pila vodu přefiltrovanou z kejdy, kterou prezentoval ve své přednášce Michael Carvan. Opravdu úžasné co člověk všechno dokáže. A na závěr všem sdělil větu, která mě zaujala: "Nikdy neposílej do řiti Španěla, i když nevíš co chceš". Zkrátka nezahazuj dopředu jakékoliv návrhy. Kdyby byl Michael Španěla do řiti poslal, já bych neměla tu čest přefiltrovanou kejdu ochutnat. O co by byl můj svět chudší?
Její řeč mě pobavila, rozplakala, dojala a inspirovala. Víte jak je to se smrtí? Ano není to moc zábavné a pozitivní téma. Pokud to tak vnímáte, doporučuju někde informace od Blanky nebo rovnou její přednášku vygooglit. Blanka je ekofunebračka. Propaguje mimojiné eko/bio/veganskou hrobku s příběhem, jenž vzniká na území ČR, můžete si jí dopředu pomalovat dle své libosti a posléze zakopat (se) kdekoliv.
V tom okamžiku nám s mužem zasvítily oči, protože jsme si představili ty krásná místa, kde bysme tak mohli spočinout. Blanka ve svém příběhu povídala o smrti svého dědečka. Bylo to dojemné, určitě jste se i vy osobně se smrtí setkali. Je zvláštní, že v dnešní době se lidé, rodina scházejí v dobách dobrých a v těch krušných se naopak odcizují. Blanka vyzývala k tomu, užít si i odchod kohokoliv. Jak? Společnými vzpomínkami, písněmi, příběhy. Představte si to sami. Dnes
Statistiky, které Blanka zveřejnila byly dost smutné. Veliká část lidí z České republiky a Prahy obzvláště svým blízkým dopřeje upálení jak za dob čarodějnic a oslava se nekoná. Přitom takové setkání všech milých pozůstalých může být krásným rituálem a oslavou života zemřelého. Můžou spolu řešit a plánovat celý proces. Takový teambuilding, který spojuje - v dobrém i zlém (pamatujete?). "Když smrt vstoupí do života, měli bysme být pospolu, ve své zranitelnosti i síle!" říkala Blanka. Že to není moc radostné téma? Ano nikomu není příjemné. Ale jak mi říkala v týdnu moje dcera: "maminko umřeš" došlo mi, že je to tak. Všichni jednou umřeme. Proč z toho dělat drama větší než je? Můžeme, ale i v této události vyjádřit lásku, úctu a díky. Dát najevo, že ten dotyčný bude navždy naší součástí. Jít dál s tím, co nám přinesli.
Ekofunebračky z projektu Ke kořenům se rozhodly pro změnu. Pořádají jedinečné pohřby. Co si udělat vzpomínkový piknik? Jít společně na zápas a pak s urnou na pivo? Poslední rozloučení nemusí být v krematoriu. Může to být výlet na oblíbená místa, zpívání oblíbených písní pozůstalého. Holky společně vytvořily Les vzpomínek - 1. český přírodní hřbitov. Máte zafixované hřbitovy jako ponuré místo? Co takhle houpačka na hřbitově? Krása přírody? V tom vnímám největší hravost života. Právě i v těch chvílích, kdy nám není do smíchu.
Radina Ahmedová
Radina se na pódiu objevila s tématem zpěvu. I tohle téma u nás doma často bydlí. Její motto zní: "každý umí zpívat". A pravděpodobně i - každý by měl zpívat. Jen máme za sebou nějaká velká či malá traumátka, kdy nám někdo naznačil, že tomu tak není. Radina několikrát zmínila, jak nám zpěv dělá dobře. Díky němu se napojíme na sebe, své emoce a vracíme se zpátky. K sobě. Sama o tom píšu i ve svém ebooku - Návrat k sobě. Zpěv nás spojuje i s ostatními lidmi.
Radina začala provozovat aktivitu zvanou Zpěvomat. V realitě to vypadá tak, že skupinka lidí odchází do ulic, oslovuje lidi a zpívá. Ten zážitek je pro mnohé hodně emocionální. Někteří z nich reagují: "poprvé mi někdo zpíval". Takové setkání je oboustranným obohacením. Lidé zjišťují, že jejich hlas vlastně není tak strašný. Zpěv nám tedy umožňuje zažívat blízkost. Jakkoliv si to vysvětlíme.
Takahuru Tezuka - Školka dokola
Takahuru sice osobně nebyl na tomto TEDx setkání, ale jeho školka do kruhu tam přesto byla. Budovou školky podpořil potřebu dětí běhat do kruhu, potřebu pohybu, dobrodružství a svobody. A tak tomu vše přizpůsobil. Děti nemají hranice, hlučí jak potřebují, zažívají nebezpečí a pak si pomáhají. V létě v této školce naběhají v průměru 4km. Mají lepší atletické dovednosti než jiné děti. Občas se zraní, ale učí se tak žít ve světě. Myslím, že video a koncept celkově stojí za to shlédnout. Proto mrkněte - jeho video je plné srandy.
Barbara Sher - Matka všech koučů
Barbara je čerstvě 80 ti letá babča, která se na pódiu pohybovala a své zkušenosti sdílela s energií, která jejímu věku zaručeně neodpovídala. Její heslo zní: "dělejte co chcete d