Deník hravé výzvy

DEN 1. - PONDĚLÍ

Dnes je den, kdy je Em ve školce. Takže mám čas na práci a své dospělé hravosti a radosti. Když vyzvednu Em v lesní školce, zamíříme si to na hriště. Nemám moc hřiště ráda. Celkem to pro rodiče (krom jištění dětí) nenabízí nic světoborného. Leda bych se chtěla inspirovat ve výchovných technikách ostatních kolemjistících. Ale hecuju se a věnuju Em pozornost nad rámec jištění. Mám radost, že zvládá novou prolejzačku sama, znova a znova a zas. Takže kouzlem pro mě je sledovat její obratnost. Po hřišti vyrážíme na lekci jógy pro mamky a děti, kterou vedu. První část je vždy hravá, společný prostor pro malé i velké. Děti jsou v rauši. Hrajeme si na koníky, běháme dokola, zkoumáme pastvu. Občas se koníkovi něco stane, musí dorazit kovář, doktor atd. Děti milují běhat a evidentně dokola je to nejlepší. Ve vyluzování zvuků se taky meze nekladou. Zkrátka svoboda projevu. Další klidová část poslední dobou Emče moc nevyhovuje a trénuje moje schopnosti zůstat v klidu. Jediné co jí baví je hrát si na hrušku co padá ze stromu (ze mě v pozici bojovníka). Ještě musím hodně rozhýbat závity jak jí zpříjemnit i tuhle část, nebo prostě přijmout fakt, že stěhování má efekt i na ní a emoce tak lítaj kudy můžou.

DEN 2. - ÚTERÝ

Dneska pojedeme do Prahy. Rozhodla jsem se, že než odjedem uvaříme bramboračku. Ema si na sebe bere doma šitý kuchařský hábit co dostala od prababičky švadlenky k narozkám. Tahá ven všechny svoje vařeníčka a připravuje imaginárním bytostem pepřové čaje (jsem docela ráda, že je nemusím testovat já). I když samozřejmě "jako" si její čajový dýchánek užívám taky. Je to docela sranda sledovat, ani spoušť není tak veliká.

Odpoledne nás čeká výprava metrem a tramvají. Je to docela zážitek, protože už jsme nějakou dobu vidláci. Zažíváme zážitek s bezdomovkyní v tramvaji a tak si o tom dlouze povídáme. Proč na ní přišla paní policajtka? Proč nemá domeček? Proč tam spala? Proč tak smrděla? Atd. znáte to. Cestou zpět si hravost užíváme taky, ale Emons moc nespala a tak se z hraní stane punkové ležení na zemi v metru, tak si zase hraju já - tentokrát na to, že jí neznám. Když se bouchne do hlavy při cuknutí metra, už je jasné, že patří ke mně - takže hra končí. Jsem zas za mámu, utěšuju. Ještěže mám ty perný lekce klidu z jógy. Aneb když se dítě rozhodne ležet v metru na zemi a pak křičet jak protržený - není důvod si to brát osobně. Miluju mateřství :). Lekce sebeovládání zcela zdarma.

DEN 3, - STŘEDA

Dnes mám po dlouhé době rande s mým mužem. Vyrážíme na TEDx. Jsem nadopovaná inspirací. Téma - Mám sen. Nejzajímavější přednáška o přírodním pohřbívání. Neuvěřitelné. Vyrábějí rakve, které si můžete pomalovat dopředu ať se vám tam spí dobře. Ale o tom zas v jiném článku. Díky této přednášce beru s nadhledem i Emčiny hlášky tohoto týdne: "maminko ty umřeš". Jelikož vím o téhle super rakvi, najednou mi i ta myšlenka přijde vlastně docela v pohodě. A jelikož fakt někdy umřu, není to zas nějak mimo informace.

Miluju Cvakmat a podobné budky, takže se tam určitě mihnu, vyfotím se na prdlouše. Celkově dnes zářím jak žárovka. Když dorazíme domů, Emík je nadšená. V posteli se vrátím do dětských let předčitáním Peter Pana, stulím se mezi svýma nej a jde se na kutě.

DEN 4. - ČTVRTEK

Dopoledne vyrážíme s hravě inspirativníma kamarádkama na procházku. Malý holky na kole, dvě velký těhule a pes. S holkama děláme zastávky na svačinu a kocháme se, jak bravurně sjížděj na kole kopečky. Z barevných laviček u řeky se stávaj prolejzačky. Holky skákaj, děláme letadla, kolotoče. Krměj psa a snažíme se ubránit před ním náš proviant. Na konci trasy nás čeká trávou porostlý, listy opadaný kopeček, kde holky testujou mini downhill. Žasnu jakou mají odvahu a jak stabilně sjížděj z kopce. Lekce downhillu je obohacená jedním pádem, který naštěstí vypadá hůř než ve skutečnosti je. Opakujeme ještě sjezd ať neodjedem s blokem a vyrážíme zpět. Hravost nám naruší příchod gorily (tak s Emons nazýváme naše vztekací scény). Celý výlet nakonec zdárně dokončíme. A jelikož jsou holky velkou inspirací, přidáváme odpoledne k našim hravým radovánkám i pejsky. Máme 3. Takže času habakuk. Pesani nadšení, Emons i já taky.

DEN 5. - PÁTEK

Na dnešek jsem moc nespala, ale snad to nějak klapne. Hned ráno si u snídaně pouštíme písničky - Den je krásný, Dělání dělání atd. Začíná to peckově. Možná to zvládnu hravě i přes únavu. Emik jde do školky. Po školce nás čeká projížďka na koních. Poté už den začíná být náročný. Jdu se tedy odreagovat na zahradu a hrátky si užívám s pejskama. Potřebujou mou pozornost taky. Jsou za ní vděční. Na Pantym (můj 4 letý Parson Russell) jsem začínala své objevy s hraním a vědomě stráveným časem a jeho efekty. Takže pokračujem. Emons si užívá hravosti tatínka. Spolu večer hrajeme karty. Emčiny elfí výkladové karty - hraje se to tak, že je různě rozhází a my se koukáme a inspirujem. Někdy hrajem na to, že si vykládáme karty. Ale takovou strukturovanou hru dnes Ema evidentně v plánu nemá.

DEN 6. - SOBOTA

Dnes jsem vstávala brzy (jako obvykle ve 3.trimestru) a od rána se dopovala inspirací. Tentokrát jsem si pustila příběh o Marii Montessori. Už dlouho koketuju nad tím, že se nechám obohatit i tímto směrem. Jelikož máme doma čerstvě knížku Pohrátky, aneb cesta pavoučka Vincka, dnes jsme si užily stříhání bavlnek, ruličky od toaleťáku atd. A vytvořily jsme našeho soukromého Vincka domácího. Je to fešák. Odpoledne razím za programem sama. Na film V Hlavě. Sice je animovaný, ale já jsem u něj dojatá k slzám. Hravě podané emoce a co se vše v nás odehrává. Krásný film, úžasná podivaná. Myslím, že pro celou rodinu. Pro mě jako rodiče hodně poučné a nejen proto, že téma filmu s námi teď hodně rezonuje.

Viděli jste film Whatever Works? Doporučuju. Jeho hlavní protagonista si při mytí rukou zpivá Happy Birthday. A tak jsme to s Em začly praktikovat taky. Je to její oblíbená píseň. Bacily koukejte mizet, my máme narozeniny. Každý den. Když si pak večer čistíme zuby, hrajem si na to, jak bacily zdrhaj z těch stoliček vzadu a křičej. Je sranda přemýšlet nad tím, co by asi bacily říkaly, kdyby mluvily. Hodně se u toho bavíme.

DEN 7. - NEDĚLE

Tento den je narozdíl od předešlého méně hravý. Za celý den si vybavuju jen stříhání našeho originálního uměleckého díla (krepák, lístky, vlna, barevné papíry) a následné jeho lepení. Emu to stříhání teď dost bere a jakákoliv tvořivá aktivita upouští páru i mně. Venku na procházce si hrajeme se psama. Náš Panty umí spoustu triků a tak z něj na chvíli děláme cirkusový zvíře a ukazujem návštěvě představení s bílym tančícím Panterem. Voči jim padaj z důlku.

První týden a už vidím úžasný pokroky. S Em se nedalo moc na ničem domluvit. Stěhování nám dalo oběma evidentně zabrat a je to znát. Na to, že nám nejde vyřešit obyčejný každodenní situace (odchody, jídlo, oblíkání, hygiena) už nejsem moc zvyklá. A tak mě to hodně vysiluje. Nicméně když vložíme do společnýho soužití (a do jakékoliv aktivity) hravost, hned se nám dýchá líp. Zatím to jde u oblíkání, hygieny, procházek atd. Kde mi to nejde stoprocentně je v kuchyni. Vaření a následná konzumace. Ale co není může být. Hlavně, že svítá slunko a hravosti se u nás opět zase daří. Jupijej Play Everyday.