Deník hravé výzvy 3

Ufff náročné období emocionálně nadopované, které následovalo po stěhování, zdá se být na ústupu. Díky našim hravým chvilkám si opět užíváme společných chvil a to nejen jako máma a dcera (i když těchto chvil si moc vážím - hodně se tulíme, sdílíme, vyprávíme, Emons je se mnou ráda a cítím, že každý má v baráku své důležité místo, ale máma je jen jedna). Za těchto 14 dní zažíváme super chvíle i jako celá rodinka, či mezigeneračně. A to já ráda. Aktivity, které spojují. A těmi aktivitami může být třeba...pečení, nebo předvánoční úklid. Hra zkrátka může být cokoliv. Ale všechno se dočtete v článku dál... :)

DEN 1.

Občasné chvilky vztekání ještě doznívají, nicméně už ne v takové míře. Sice mě to vyčerpává, ale beru to jako skvělou přípravu na další dítě, na pochopení svých myšlenkových a pocitových procesů, na to co se mezi námi s Em děje a jak si mezi sebou ten vztek posíláme. Nicméně vše je mnohem snadnější, jelikož jsem najela na vlnu hravosti s ní. A tak krásných společných chvil je mnohem víc, než těch náročných a nepříjemných. Mnohem, mnohem víc. Můj muž tomu říká: "soustředit se na kytičky, ne na ho*na". A tak se tím řídím. Jako každé pondělí, i dnes proběhla v Řevnicích Hravá jóga. Postavila jsem dětem a maminkám překážkovou dráhu z různých stepperů, žíněnek, z karimatek vznikly řeky na přeskakování. Celá trasa byla velmi náročnou poutí do Afriky, kde jsme potkávaly různá zvířátka. Večer doma jsme pak postavily našim zvířatům ZOO, stánek s občerstvením pro návštěvníky a realizovaly vše, co je potřeba k takové maličkaté zoologické.

DEN 2.

Dnes nás čeká cestování. Ráno než jde dolů k babičce stíháme ještě přečíst Popelku a hrajeme si s panenkama na Popelku. Po různých setkáních mě večer čeká inspirace ve formě Montessori a tak si užívám večer jen pro sebe a nasávám, čím můžu naší domácnost ještě obohatit.

DEN 3.

Odpoledne po školce a po výletě za rozsvíceným stromečkem spolu vaříme. Em se učí krájet cibuli, dává do jídla koření a pak podobné vaří ve své malé kuchyňce. U přípravy jídla tančíme na mantry od Tiny Turner, které mě poslední dobou uchvátily. Tančíme, ale i zpíváme. Posléze pouštíme jiný písničky, aby se vyřádila celá rodina. Večer vytahujem obrázky různých částí našeho bytu (pexeso od Petry Karkoškové z Lesohrátek) a Ema je hledá. Vytahujem i lapbooky, ve kterých se učí přiřazovat části obličeje a rozeznávat roční období. Pesan dnes zažil večeři tak trochu jinak - rozházela jsem mu jí mezi smuchlané novinové výstřižky do krabice od bot. Jak ten byl dychtivý najít všechny ukryté poklady :).

DEN 4.

Dnes vyrážíme na procházku s naším čtyřnožcem. Za barákem jsem objevila skvělá místa, která můžem využít jako skluzavky z listí. Nejdřív jsme vyběhaly pesana s frísbíčkem. Posadily jsme se do trávy a četly si v knize o přírodě co kolem sebe vidíme. Seděly jsme na louce rozrochněné divokými prasaty, tak jsme si alespoň o nich něco přečetly. Pak jsme postavily rozkopané elfí a skřítčí domečky (o zábavavu s kopáním se postarala Emons, o následné stavění - znovu a zas - já) a vydáváme se ke "skluzavkám". Ema si bere svého psíka na vodítko jako vzorná panička, dává mu ňamky a kutálí se s ním ze strání. Její smích je slyšet po celém lese. Je to opravdu velká sranda je sledovat. Bahno nebahno, radost tam je. A co je skvělé, najít zábavu, která vyhovuje všem zúčastněným. Odpoledne vyrábíme kuličky z samotvrdnoucí hlíny. Kuličky nám budou sloužit na učení počítání (Em projevila zájem o čísla) a taky odhadnutí kolik lžiček ještě sní. Při každém jídlu stanovíme, kolik je toho minimálně potřeba, Em si vyskládá kuličky, učí se počítat a snědené porce (kuličky) dává zpátky do košíku. Večer nás pak čeká výroba Vánočního stromku. Jelikož nechceme nechat řezat a následně vyhazovat živé stromky, rozhodly jsme se pro uměleckou tvorbu. Berem kartony zbylé ze stěhování, prstovky a zábava začíná. Jelikož je večer, jsem už trochu unavená (Ema samozřejmě nikoliv), čehož umělkyně využívá, běhá po zapatlaném kartonu a občas i mimo něj. Stromeček se vyvíjí trochu jiným směrem než jak jsem si přála, nicméně akce nezanechává žádné šílené stopy. Ještě ozdobit koulema, hvězdou, vyřezat a může se slavit.

DEN 5.

Padá na mě čímdál větší únava a tak dnešní program volíme pohodový. Sledujeme obě Tři oříšky pro Popelku. Takové předčasné vánoční ladění. Sama jsem pohádku už dlouho neviděla a tak žasnu, kolik v ní člověk najde ponaučení. Ema se bojí, že to Popelka nezvládne. Ale nakonec jsme se dočkaly happy endu. Vaříme opět spolu a večer v posteli si tentokrát čteme z fotoknihy, která obsahuje jen naše rodinné fotky. Povídáme si o příbězích, které se k fotkám vážou, smějeme se tomu, jaká byla Emík prťavá. Tuhle zábavu chce poté opakovat ještě několikrát a několikrát a zas dokola. Je super, že si pokaždé člověk vzpomene k fotkám něco nového.

DEN 6.

Pohádkové naladění u nás pokračuje. Po snídani se díváme spolu na Zlatovlásku a ústřední píseň nás tak provází celým dnem. Večer s mužíkem ještě sledujeme pohádku 3 Princezny co tancují. A naše princezna domácí si oblíbila mužíkovo vyprávění o Princezně Neeee, která má bratříčka Jóooo. Muž to vypráví tak věrohodně, že se u toho Emons řeže smíchy a já musím taky. Je to velká sranda ze života, která nás baví všechny. Krásný závěr společného dne, který jsme strávili na místních předvánočních trzích. Já jsem byla součástí skupinky maminek, které se rozhodly zpívat na pódiu neobvyklé adventní písně (skoro až gospel), mužík si zahrál šachy a Emons tancovala pod pódiem se svým kočárkem a miminkem. To vše pod dohledem teplých paprsků sluníčka. Pejsky jsem pak cvičila a užívala si s nimi procházku sama. Zahrály jsme si například "It´s your choice" od Susan Garrett.

DEN 7.

V tento den se celá rodina vypravujem na místní dřevěné hřiště. Sama hřiště moc nemám ráda, ale potřebuju ven a potřebuju být s celou mou rodinkou. Blbý je, že od rána nemám moc náladu a nevím moc co s tím a ani proč tomu tak je. Postupně se snažím rozkódovat co mě tak štve. Na hřišti se mi díky houpání v síti a na houpajdě lepší nálada. Pak už lezu horolezeckou stěnu a snažím se nespadnout dolů. Mužík mi pomáhá, Emons leze všude tam co já. Po dlouhé době taky vytahuju foťák. Fotím jen na mobil a to je škoda. Focení mě hodně baví, o to víc zachytávání krásných momentů s mými nejmilejšími. S pesanem pak večír házim frisbíčko a připravuju pro něj nějaké ty psí hlavolamy zvané Hersenwerk. Nakonec pohoda den.

DEN 8. </