Taky u vás bydlí spratek?

May 10, 2016

Kdybych  byla stále ještě ta Martina čerstvě po prvním porodu, dnešek by byl naprostým fiaskem.

 

Co se událo? Vstala jsem v 5:30 díky vytlemenýmu miminu. V obýváku jsem si dala svou ranní dávku  jógy, pusu s manželem, vydala se snídat své luxusní ranní kašičky. 

 

To všechno vypadá celkem dobře co? 

 

A pak se najednou rozjela džungle. Mimi skoro nechce spát, starší dítě se staví na zadní na cokoliv co řeknu. Doma čurbes jak v tanku. Už z minulých dní vím, že jakmile jsme doma, začnem se tam dřív nebo pozdějc pěkně "požírat" navzájem. A tak jsem se snažila celou sebranku co nejrychleji vypoklonkovat z domu. Zcela marně. 

 

Jídlo je problém, pošta je problém. Les, knihovna, sázení slunečnic, trampolína, atd atd atd. Zkrátka dnes je den PROBLÉM. Že ho nemáte v kalendáři? Tak to vám moc přeju. Je to horší než pondělí po fakt vydařený nedělní kalbě. 

 

A jak hodiny ubíhaly, prudily jsme se čímdál víc. V jednu chvíli už tlak nezvládám a z mých úst k tomu milováněti padá: "chováš se jak spratek. Fakt jak spratek". Ups. A je to venku. Jako fakt? Hned jak to ze mě vylítlo, uvědomila jsem si, že ty slova vlastně patřej mně samotný... Proč si to nechceš přiznat? Prostě se Martino dneska chováš jak spratek.

 

Ok. Tak co teď. A co potom? Co pro sebe uděláš? Jak se hodíš do pohody?

 

A tak jsem se rozhodla usadit se venku na dvorku, nakrmit mini hladovej krk a u toho se nadejchat čerstvýho vzduchu. UF. A jak tam tak sedim a tupě zírám, myšlenky se uvnitř mrskaj jedna za druhou. Trubky jedny. Žvatlaj něco jako:

 

"Ty seš teda neschopná máma. Tohle jsi jí řekla?"

"Tak to Tvuj respekt k druhýmu asi odlít někam do zimních krajů, co?"

"Jakmile máš obě děti doma, tak to nezvládáš?"

"Hmmm tak není divu, že se staví na zadní. Posloucháš se jak s ní mluvíš?" 

 

No nebudu vás zatěžovat. Sneslo se na mě fůra Myš Lenek a jedna překřikovala druhou. Valily se na mě jak sněhový koule. Nestačila jsem je chytat. A jak se tak valily, já sledovala jak mi klesá nálada, jak se potápim, dusim, tonu. 

 

A DOST!!!

 

Sprdla jsem je všechny. "Hele, takovou hru jsme si hrály tehdy, jo? Že vám jako budu věřit vše, co si usmyslíte. Že si budu myslet, že máte pravdu. A ještě navíc vám budu věřit, že tohle jsem jako JÁ. Ani náhodou. Tůdle, nůdle!" A rozehnala jsem je. Pryč. Proč? V minulosti nepřinesly nikdy nic dobrýho. Když se s nima točim na kolotoči, vždycky to přinese menší či větší depku. Jako díky holky, díky Lenky. Ale na to fakt nemám. Ani náladu, ani energii.

 

A tak jsem z toho kolotoče vystoupila. Rozhlídla jsem se kolem. Slucne svítí, na klíně mi leží jedno většinou chechtavý dítě. Pár metrů ode mě si hraje jedna božská holka. "Cože?!!! Božská?" pomyslim si. "Vždyť ještě před chvíli byla spratkem, ne?" "Nooo jako jo, ale podívej se na ni, Martino. Jak je roztomilá. Jak je krásná, i když se sama ošmikala a zvolila dost futuristickej sestřih. Jak si sama hraje a objevuje svět. Jak si u toho povídá. Snad na ní nemůžeš bejt furt naštvaná. To s tim spratkem, to jsi nemyslela vážně, viď?"

 

A rázem jsou fuč. Holky jedny ušatý. Lenky namyšlený.

 

A pak jsme se během chvilky a bez problémů sebraly, vyrazily jsme do lesa (všichni i s čtyřnožcem). Užily si parádní procházku. A já zjistila, jaký písničky teď ta moje Malá mořšká víla ráda zpívá. A v lese, pod dohledem všech skřítků, jsme si mohly dát duet: "Cib cib cibulááááři jeeedou. Cib cib cibulenku veezouu..."

 

A po zbytek dne se už žádná Myš Lenka negativního ražení ani nepřiblížila. Ani když jsem táhla unavený, řvoucí a vztekající se dítě z parku domů (protože si zvyká na novej režim bez spánku "po O" a leckdy přepálí start a nejen jeden). Ani když jsem ke svým ratolestem měla poprvé ještě další super cácorku do bandy. Ani když jsem řešila velmi svízelný situace, způsobený neklonováním určitých předmětů v domácnosti. Ani když jsem už mírně otrávená večer uspávala ty mý dva poklady (a v hlavě si představovala, co budu dělat, až zaklapnou oči).

 

Zřejmě i proto, že jsem měla dnes na návštěvě mou učitelku přes Lenky příjemné - mou mamku. Nebo proto, že s námi byla celý den ta žlutá koule nad hlavou. A nebo prostě proto, že už život neni boj.

 

Prostě všechny ty Lenky zřejmě ulítly. Tušim, že zas k Brdíčkům (tam lítá kdeco) a nebo do teplejch krajů. 

 

A já jsem bez jejich přítomnosti zažila opravdu nádhernej den. Den plnej smíchu, radosti, objevování, sdílení, inspirace. Takovej den, kterej bych rozhodně nezažila, kdybych těm Lenkám ráno uvěřila, že jsem strašná a neschopná máma, že mám s mým dítětem vztah na prdlačku. Že nezvládám svý dvě děti. Že máme teď jako problém a nějaký to období vzdoru či co. Že fakt potřebuju pomoct, protože tohle je tragédie - říkat dítěti spratku. 

 

A jaká Myš Lenka často sedá na vás?

Taky se chce točit na kolotoči?

Furt dokola a dokola?

Jak se vám jí daří setřást?

Věříte tomu, co nakecá? 

 

Play Everyday aneb Myš Lenky rozehrej

 

PONAUČENÍ

 

Spratek je jen můj vlastní pocit nedostatečnosti.

Myšlenkám nemusím věřit, ani jim přidávat pozornost a energii.

V lese se vždy napojím na své moudré Já.

Please reload

Předprodej 199Kč + 3 dárky-2.jpg
Nejnovější příspěvky
Please reload

Rubriky
  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

ANDROMEDA,

ELFKA MALÁ

Laskavá kapitolka

z knihy příběhů

pro malé i velké

ke stažení ZDE

Instagram

andromeda.png
Sledujte Play Everyday
  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

EBOOK ZDARMA

Začarované mateřství 

aneb 6 prokletí, kterými si

z mateřství děláme galeje

Co stojí za naším

špatným pocitem?

Martina Chomátová
Mou vášní je hledat ve světě (a v sobě) hravost. Sdílím své příběhy
a inspiraci na cestě z poporodních depresí ke spokojenosti. Jsem autorkou ebooků Návrat k sobě - aneb jak být spokojená i po porodu, Jak rozehrát partnerství a knihy příběhů o cestách světem Andromeda, elfka malá
Zvu i ostatní na takové to zábavné a tmelící cestování po zajímavých místech Prahy díky týmové hře PraHra.
 

Můj příběh najdete tady.

Svoje dotazy, připomínky, tipy či referenci mi můžete poslat na info@playeveryday.cz

Díky fíky. Mějte se a smějte se :)

 

  • Facebook Social Icon
  • Instagram Social Icon
  • Twitter Social Icon
  • YouTube Social  Icon

Instagram

Hravé a laskavé čtení

o všímavosti k sobě

i okolí

  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

© 2014 by Martina Chomatova Proudly created with Wix.com