Máma umělkyně

May 23, 2016

Ahoj Terez, už dlouho obdivuju Tvojí tvorbu a krásný oblečky na Fleru a Facebooku. Kdy jsi začala takhle tvořit a hrát si? :D

 

Ahoj Martinko, děkuji :-) Jsem potěšena. První okamžik si pamatuji, jako malá u dědy na klíně s omalovánkami. Juu.. Tam asi začala cesta, nadšení z barev a tvoření. Děda byl hodně pečlivý. Vždy jsme se  soustředili :-).

 

Později s přibývajícím věkem jsem začala zkoušet různé techniky a módní výstřelky. Nakonec více kreslení bylo ve škole - vlastně proto jsem si ji zvolila. A protože jsem holka a bavilo mě tu a tam být jiná, zkoušela jsem začít tvořit na textil. Přes různé cestování už v “dospělosti” jsem se do toho zakousla více - učení sítotisku, nové techniky, pár kurzů kresby, malby. Ty co mě nadchly a pak určitě “dřina” a hledání se - makání na sobě. Jsem taky tak trochu přísná sama na sebe - tuto vlastnost máme v rodině. Někdy je to fajn a někdy méně ;-).

 

Ale asi se ptáš na mou aktuální tvorbu By Terez - oficiálně jsem své tvůrčí dítko pomalu rozjela v roce 2012 myslím. I když živnostník jsem byla dříve. 

 

Prozradila bys nám prosím ještě jak jsi se k takovém koníčku/seberealizaci vlastně dostala?

 

Jsem tvůrčí člověk a vlastně bez seberealizace bych nebyla. Jsem to já...jde to ven samo. Postupně si tvoření hledalo své místo více a více. Nejdříve pár triček pro kamarádky a postupně mě oslovovaly kamarádky a jejich kamarádky. Až to začalo být vážné. Taky myslím, že jsem nezaměstnatelná. Vše si ráda řídím sama. Pomáhá mi to v životě “být”, žít.. Asi jsem závislá na svém tvoření :-))

 

Doma máš dvě děti, vydala jsi se i na cestu seberealizace. Jak zvládáš koloběh rodinných událostí, péči o všechny doma a ještě právě Tvou seberealizaci? Mnoho žen by namítalo, že s dětmi je to nereálné. Máš nějaké osobní tipy?

 

Ano, máme Toníka (4roky) a Johanku (1rok) teď. Oba doma. Žádná školka. Zajímavé asi je, že jsem se do toho obula vlastně až s příchodem Toníka. Chápu. Každý právě má svou cestu a v tom je ten život zajímavý, ne? Mám kolem sebe kamarádky, maminky a některé z nich mi řekly, že nechápou, kdy a jak to dělám :-)) Já ani nevím. Každý zkrátka máme jiný rytmus a potřeby. Ale mám i jednu kamarádku Haničku (Soleille-art) se kterou máme podobný názor - spánek je ztráta času :-)) (Berte se s humorem) I když je pravda, že tolik nespím. Což nejde samozřejmě každý den. Pro mě je tvoření určitý motor, dobíjení a bez něho bych byla nervózní.

 

Tip: Do ničeho se nenutit a zapojte se všichni v rodině. I kdyby to měl být muž jen na hodinu denně - páč chodí do práce. Ale také děti, co vše můžou sami, budete koukat.

 

Pokud Vás zajímá nějaká tvorba, cesta, najděte své tempo. To je výhra. Spokojenost. Najít co mě baví, zakousnout se a klidně se pomalu vydat na cestu. Také jsem šla a pořád jdu. Hledám nová místa, možnosti v tvoření a snažím se posouvat, učit. Pořád se učím i díky svým dětem - hlavně díky nim. Den patří jim a večery jsou mé.

 

Od roka oba krásně spí. Oběma jsem také vysvětlila své potřeby, že maminka pracuje doma převážně večer a dopoledne je u nás proto hodně odpočinkové. Někdy se rozhýbeme s trenérem - Rockerem Toníkem a jeho výběrem hudby - ta probere všechny se zárukou :-). Oni zase ví, že po obědě jdeme ven a tam jsme po většinou až do naší večeře.  Máme své hodiny: dopolko klidnější, Johanka šlofíček, obídek a šup ven. Návrat z pralesa či hřiště, večeře, koupel, relax, knížka a v 20h už většinou spí.

 

Taky se dětem snažím dát jejich prostor a zároveň se jim moc do všeho neplést. Což je někdy výzva - nebýt moc za chytrou, že? :-)). Měla jsem tvrdší výchovu a jsem trochu vnitřní nervák. Pokud začnu cítit stres ze zakázek či domácnosti, většinou si napíši priority a takový seznam “To do” :-) Ještě, že mám hodnou paní sušičkovou.. Ještě paní myčkovou by to chtělo :-)).

 

Jedním z témat, který mě zajímá je rodinný VĚDOMÝ čas spolu. Prozradila bys mi jak to funguje u vás? Jak tráví vaše rodina čas spolu? Myslím všechny její články dohromady i třeba Ty s každým zvlášť. Máte nějaké oblíbené aktivity, které vás spojují?

 

Vědomě...zrovna jsem si říkala, že tohle slovíčko na mě  poslední dobou vyskakuje častěji. Ani jsem do té doby neměla pocit, že by to šlo jinak. Ale chápu, nelítat u toho jinde. Jsem moc ráda za společné soboty nebo i celé víkendy :-). Vyrážíme na výlet nebo zkrátka něco podnikáme společně. Juch. Horolezíme, jsme v lese, u koní, hledáme poklad, jedeme na kole. Hledáme se :-)). Někdy vyráží Toník sám s tátou - chlapi sobě. 

 

S dětmi přes týden rozhodně nejvíce uživáme vzduchu venku. Každý klidně po svém. Toník lozí po stromech, Johanka obdivuje kytičky a já si čtu nebo je s radostí pozoruji. Objevujeme svět u Labe. Těším se na léto a koupání. Doma pak tvoření, karty, hudba. Spojuje všechny. Večery a koupačka s tátou taky zábavná. S mužem jsme spíš samotáři večer, každý si věnuje tu svou chvilku. Ale po usnutí dítek si většinou popovídáme nebo někdy možná mluvím hlavně já :-)). 

 

Myslím, že v dnešní době nám hodně schází v životě přítomnost rituálů, tradic. Udržujete vy jako rodina nějaké, na které nedáš dopustit? Něco, co vám pomáhá vnímat, uchopovat průběh dne, měsíce, roku, života?

 

Od narození jsem měla pocit, že Toníkovi pomáhají rituály. Takové běžné, třeba koupel-spánek :-). Pokud to budu brát jako rituály dne, života - nějak se řídím citem. Ráno nikam nespěchat, ale dopřát si snídani a každý ať se probudí, jak potřebuje. Zajímat se o to, co kdo by chtěl dělat. Případně se domluvit. Což se může změnit venku, když potkáte kamarády :-). Většinou spojené s jídlem a určitou aktivitou mezitím a pak koupel, relax. Ani nad tím moc nepřemýšlím už. Jde to samo. Už většinou poznám náznaky blížící se únavy a tam je čas jít. Tradice moc neprožívám se přiznám.

 

Než jsem se stala mámou, nevěřila bych, jaká změna se v ženě odehraje díky jejímu dítěti. Podělila by ses s námi o to, co by řekla Tereza současná Tereze před dětmi? Je mi jasné, že za tu dobu se muselo v Tobě odehrát mnoho změn, které v krátké odpovědi ani nelze všechny zmínit. Dokázala by ses podělit třeba o 3 tipy budoucím nebo začínajícím mamkám?

 

Ano, také bych nevěřila. Tohle je nepřenosná zkušenost. Krásná a může být i bolestivá uvnitř, ale změna je vždy díky dětem jen k lepšímu. Jsem vděčná, že jsem se mohla stát mámou a jelikož jsem poměrně citlivý tvor, asi bych se tolik “netrestala za pocity”, které jsem někdy pociťovala s prvním dítkem. Navíc jsem měla totální chaos a nevěděla jsem, která bije. Pomůže čas a uvolnění.  Nedovolím si radit, ale jak píšeš podělit se mohu. Mějte se rády :-).

 

Tereza by Tereze asi řekla: "Rozhodně vím, že do toho půjdeš se vším všudy a tak to má být."

 

Každý ten pociťovaný propad byl vlastně výhra, posunutí se dál. Někdy jsem zbytečně tlačila na pilu, na sebe i na Toníka. Uvědomila jsem si, že tím urputným chtěním si škodím a nejen osobě. Uvolnit se a být. Vnímat své dítko, sama sebe a umět se fakt zastavit, omluvit, obejmout, zasmát, zakřičet si. Nesoudit se. Každý jsme byli nějak vychován a s tím co si neseme se učíme pracovat. Jen chtít. Nechat děti pomáhat - učit se je úžasné. Myslím, že je někdy zbytečně brzdíme strachem třeba. Nevím, jestli to jsou tipy ;-). Jeden bych měla - trpělivost, lásku a nesrovnávat :-).

 

Jelikož vnímám, že život není vždy jen zalitý sluncem. Máš nějaký způsoby a triky, jakými zvládáš ty pošmourné dny? Jak se vracíš zpátky do pohody, nebo prostě jak celkově vnímáš Terez v těchto dnech?

 

Na triky moc nejsem, ale tak ono se pořád cosi děje tu a tam :-). Tak to chodí, nejsem robot. Neberu to asi už tak kriticky. Umím se jako máma omluvit, vyčistit vzduch. Když se necítím dobře, řeknu to, nehraji si na hrdinu a někdy zkrátka zůstaneme doma. Pouštíme si hudbu nebo poslouchám Toníka :-)). Jednou měsíčně tyhle dny stojí za to - asi zná více žen. Někdy taky pomáhá se v tom moc nebabrat, že... :-). A večer se zavřít do dílny, do mé říše fantazie. Tu pak mohu předávat dál. 

 

A ještě jeden dotaz na tělo. Měla jsi někdy v životě nebo v životě s dětmi nějaké fakt těžké období? Nějaký téma, se kterým jsi třeba neuměla hnout? Pokud ano, co Ti pomáhalo? Co sis díky tomu uvědomila?

 

Asi u každého dítka jinak. U Toníčka to byl dlouhý rozjezd změn po narození. Hledání, jak to mateřství uchopit safra :-). Začala jsem s knihou Koncept kontinua (jsem si dala na začátek :-)) přes Naomi Aldort, tu kousek z Nevýchovy a pak to nějak pomalu šlo, šloo. Hurá. Pomáhala jsem si vlastně sama, tím hledáním, proč to či ono tak cítím, když mi v nečem nebylo dobře. Myslím, že celý rok jsem hledala. A vlastně tu a tam se něco objeví a hledám zase, ale už to tak nebolí a vím, že cesta je společná - to bylo nej zjištění i když asi jasné.

 

S Johankou byla cesta těhotenství, uf. To je ale dlouhý příběh. Rozhodně ne každé těhotenství může být zalité sluncem i když si miminko přejete, je zdravé, milujete ho, ale filtrujete snad všechny ženské ve vašem rodě...nebo jak to nazvat. Pomáhala mi sama Johanka a ne všechno se dá vysvětlit slovy či rozumem.

 

Napadly by Tě nějaké speciální efekty :D, zkušenosti, které jsi získala zejména díky tomu, že jsi máma?

 

Čoveče... spíš ty zkušenosti na speciální efekty jsou tu dítka :-)). Dosavadní život byl tak trochu nuda, ne? Pokud jsem měla pocit, že něco nestihám, hehe. Kdepak, dost času.  Jsem “double” máma, puberta je fuč, ale ráda si s nimi zablbnu to zase joo :-).

 

A poslední můj dotaz, jaké radosti chystáš do budoucna? Podělila by ses co Ti roste v hlavě (a srdci) za inspiraci?

 

Každý den jednu malou - velkou radost s dítky mám a jako bonus moje večery. 

Budu si přát s díky dál...rozvíjet značku By Terez. Tvorba mě dobíjí, baví... Mám na to ještě tak asi 3 roky, aby jsem mohla nazvat tenhle projekt mou prací a zůstat u ní naplno. Jsem momentálně nadšena z nových tisků a autorských látek. Připravuji pomalu další. 

A v hlavě nám roste společně srub.. ;-)

 

Děkuji mockrát za Tvůj čas a vůbec za inspiraci :).

Krásný den a nejen ten

Please reload

Předprodej 199Kč + 3 dárky-2.jpg
Nejnovější příspěvky
Please reload

Rubriky
  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

ANDROMEDA,

ELFKA MALÁ

Laskavá kapitolka

z knihy příběhů

pro malé i velké

ke stažení ZDE

Instagram

andromeda.png
Sledujte Play Everyday
  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

EBOOK ZDARMA

Začarované mateřství 

aneb 6 prokletí, kterými si

z mateřství děláme galeje

Co stojí za naším

špatným pocitem?

Martina Chomátová
Mou vášní je hledat ve světě (a v sobě) hravost. Sdílím své příběhy
a inspiraci na cestě z poporodních depresí ke spokojenosti. Jsem autorkou ebooků Návrat k sobě - aneb jak být spokojená i po porodu, Jak rozehrát partnerství a knihy příběhů o cestách světem Andromeda, elfka malá
Zvu i ostatní na takové to zábavné a tmelící cestování po zajímavých místech Prahy díky týmové hře PraHra.
 

Můj příběh najdete tady.

Svoje dotazy, připomínky, tipy či referenci mi můžete poslat na info@playeveryday.cz

Díky fíky. Mějte se a smějte se :)

 

  • Facebook Social Icon
  • Instagram Social Icon
  • Twitter Social Icon
  • YouTube Social  Icon

Instagram

Hravé a laskavé čtení

o všímavosti k sobě

i okolí

  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

© 2014 by Martina Chomatova Proudly created with Wix.com