5 pohodových receptů plus další triky Veroniky

August 2, 2016

 Ahoj Veru, potkaly jsme se už několikrát při různých tématech v online světě a tak mě napadlo zeptat se Tě na pár otázek, jelikož mě svým zaměřením inspiruješ, doplňuješ. 

 

 

Jak dlouho už se zajímáš o téma výživy? A jak vlastně jsi s tím tématem začala koketovat? 

 

Ahoj Marti a čtenáři, téma výživy mě provází již od roku 2001, kdy jsem začala studovat Vysokou školu chemicko-technologickou, fakultu potravinářské a biochemické technologie. Tehdy to nebylo ale „profesní“ hledisko, spíše z nouze ctnost. Původně jsem chtěla být lékařkou, ale na medicínu jsem se pro nadbytek zájemců nedostala. Proto jsem si na VŠCHT vybrala obor biomedicínské inženýrství. Prostě jsem se zajímala spíš o lidské tělo a jeho zdraví než o potraviny a výživu. 

 

Jenže se to celé nějak propojilo a „otočilo“ a v roce 2003 mi byla diagnostikována ulcerózní kolitida – chronický zánět tlustého střeva. A já jsem se musela začít zajímat hlavně o své vlastní tělo a to, co do něj vkládám v podobě jídla i myšlenek.

 

Školu jsem dokončila v roce 2006 s velmi závažnými zdravotními problémy a jen pozvolna jsem se dostávala do dobré kondice. Velmi mi pomohly výživové i životní rady od paní Elišky Astlové, s níž a s jejíž mužem, jsem začala od roku 2009 spolupracovat na rekvalifikačních kurzech Clinic21 pro výživové poradce. Přednáším o technologii potravin a jsem také absolventkou tohoto kurzu, který je akreditován MŠMT. 

 

Od té doby jsem nastoupila opravdu intenzivní cestu za zdravím a Vědomou výživou.

 

Máš doma malé dítě, máš nějaký tipy na připravu stravy, aby to bavilo i děti? Jaký jídla jsi milovala Ty jako malá? Užívala sis přípravu jídla? Nebo jsi vařila panenkám?  

 

Sice se zajímám o potraviny, výživu a stravu, ale zároveň nejsem vášnivá kuchařka. Asi nejlépe jsem to popsala ve svém článku Vařím nerada, ale s láskou ☺ Takže jsem rozhodně nevařila panenkám, ale raději jsem jim stavěla domečky. V dětství jsem hodně četla anebo běhala po venku a hrála různé hry od těch míčových až třeba po šípkovanou.

 

Více vařit jsem začala až se svojí diagnózou – do té doby jsem na kolejích jedla nejčastěji chleba s máslem a marmeládou nebo také taveným sýrem. Ovšem nejvíc jsem začala vařit ve svojí vlastní domácnosti a také na mateřské dovolené. S radostí jsem také připravovala synovi příkrmy, které krásně jedl. Bohužel od té doby mu už zase tolik nechutná a přestože mu umožňuji být se mnou v kuchyni a pomáhat, o pestré konzumaci různých druhů jídel rozhodně nemůže být u něj nyní řeč. Jsou mu dva roky a mám podezření, že se nachází v období tzv. neofobie – odmítání nových druhů jídla.

 

Co ho ale baví, je házení těstovin do vody, podávání mi brambor na loupání, hraní si s moukou a o Vánocích to bylo vykrajování vánočního cukroví. Takže si myslím, že je důležité dítě nechat pomáhat a smířit se s tím, že holt bude méně uklizeno nebo naopak že bude po vaření potřeba více uklízet. Také jsem zastáncem toho, že za pomoci rodičů by se mělo dítě naučit zacházet s ostrým nožem, používat vidličku a další „ostré“ nástroje – samozřejmě úměrně věku. Rozhodně je to lepší, než dítě vyhánět z kuchyně s tím, že na tohle je ještě moc malé a tohle neumí. 

 

Ze svého dětství s láskou vzpomínám, jak jsem pomáhla babičce plést housky a vánočku a milovala její povidlové buchty. Celkově jsem milovala cokoliv sladkého a zůstalo mi to doteď. Z pohledu čínské medicíny mám oslabenou slezinu a je to takový začarovaný kruh, který způsobuje i moje zdravotní problémy. Nicméně postupně ty vlákna v kruhu rozplétám a uvolňuji ;-)

 

Setkaly jsme se v kurzu Podnikání z pláže. Se svým webem jsi na cestě svojí seberealizace. Jak to jako máma vše zvládáš? Máš už přeci jen za sebou kousek tak dala bys nám svoje osobní tipy? Co Ti seberealizace v životě dává, čím Tě obohacuje? 

 

Ještě před mateřskou dovolenou jsem měla web www.vedomavyziva.cz a ve svém volném čase při zaměstnání jsem se věnovala výživovému poradenství. S narozením syna jsem začala zjišťovat, že se této oblasti a Vědomé výživě chci věnovat více a skrze to prožívat seberealizaci i na mateřské „dovolené“. Navíc mě to směřuje i k oblasti zdraví, takže nyní praktuji jakési „vědomé zdraví a vědomou stravu“.

 

Když bylo synovi deset měsíců, vstoupila jsem do kurzu Podnikání z pláže a s nadšením jsem začala tvořit svůj blog www.veronikahanzlikova.cz, který je nyní mou hlavní doménou. Píšu a tvořím, když syn spí, což je obvykle dvě hodiny denně a občas i večer. Jenže potřebuji dost spánku, navíc jsem v průběhu roku řešila další zdravotní problémy a náročné situace, takže některé nápady jsem stále ještě nerealizovala. A že těch nápadů je ☺

 

 

Přesto jsem se naučila být na sebe hodná a „odměňovat“ se i z mého pohledu za „málo odvedené“ práce. Jsem hodně zaměřená na svůj vlastní výkon, ale učím se nechat věci plynout a užívat si syna a ten vzácný čas, kdy můžu o něj pečovat, hrát si s ním a kdy hlavně o moji přítomnost stále stojí ☺ Nyní začíná projevovat zájem o další děti a hraní si i s ostatními, takže jsem mu domluvila chození dvakrát týdně dopoledne do tzv. školičky.

 

Jenže také přestává přes den spát a moji i manželovy rodiče bydlí daleko, takže mi příliš času pro další tvoření nepřibyde ☺ Přesto mám radost, kolik jsem toho za poslední dva roky zvládla – v roli „podnikatelské“ i v roli mateřské. A jeden tip závěrem – spánek dítěte využívejte nikoliv k úklidu, ale ke svému vlastnímu odpočinku nebo seberealizaci. Protože, pokud nebude šťastná máma, nebude šťastné ani dítě. 

 

 

Za poslední dobu jsem hodně změnila stravování. Ze zdravotních důvodů jsem vysadila lepek a mléčný produkty. Je mi hodně lehce a mám spoustu energie. Měla jsi někdy taky takovou zkušenost s razantní změnou stravy? Nebo jak vůbec vnímáš souvislost třeba těžkých pocitů, emocí, hlubokých období a stravy, kterou konzumujeme? 

 

Také jsem měla období téměř bez lepku a mléčných výrobků. Bylo to období, kdy jsem se připravovala na těhotenství. V tu dobu jsem každý den snídala vývar, nejedla jsem pečivo a sladké. Jedla jsem různé kaše (ovesnou, jáhelnou, pohankovou) a oříšky. V těhotenství i v době kojení jsem však měla opravdu velký hlad, takže jsem jedla dokonce více než manžel a nebyla jsem schopná „to“ ujíst bez pečiva. Postupně jsem tak do svého jídelníčku zařadila kousek pečiva každý den a také druhé „lehčí“ večeře. Nyní už více než půl roku nekojím a své krmné dávky (jak jsem si to nazvala) postupně snižuji ☺ a také jím víceméně vše. Jen toho pečiva, sladkostí a mléčných výrobků jím výrazně méně než kdysi.

 

Jako nejdůležitější však vnímám, abych jedla v souladu se sebou. Nemám čas, chuť ani energii držet konkrétní výživový směr, přestože mě některé věci například z vegatariánství, makrobiotiky, palea a raw stravy oslovují. Jen se jimi inspiruji a jím kvalitní a pestrá jídla, často bezmasá. Vařím ze základních potravin a kupuji co nejméně průmyslově zpracovaných potravin, pochutin a sladkostí. Vím totiž, že to mi dá ze všeho nejvíc – dobrou energii ze stravy i pohodu z toho, že jím „vše“.

 

Takže doporučuji i svým klientům, aby si nevyčítali, když si občas dají čokoládu nebo „zhřeší“, ale současně, když to dokážou, ať se klidně stravují podle paleo, makrobiotiky nebo jiných směrů. Jen vím, že je obecně těžší dodržovat nějaký konkrétní směr a striktní jídelníček, když se nacházíme v těžkém životním období. Někomu zase ale pomůže se v takové době „upnout“ na počítání kalorií, striktní držení bezlepkové diety apod. 

 

 

Proto moje nejdůležitější rada je – jíst v souladu sám se sebou. Když cítím a vím, že je to špatně, nechám si poradit nebo najdu „směr“, který mi bude vyhovovat. Když však vím, že jsem zrovna v období, kdy si potřebuji dát každý den něco na chuť a fakt nemám sílu, řešit, co zrovna jím, tak budu na sebe hodná a nebudu si to vyčítat a chodit přes svoji hranici jen proto, že jáhly jsou zdravější než rohlík.

 

 

Co jsou Tvé oblíbené potraviny, který Ti dávaj energii, zároveň chutnaj? Máš nějaký oblíbený recepty? Třeba na sladké, ale i hlavní jídlo pro celou rodinu? Něco jako slavnostní menu? 

 

Miluji kukuřici a ředkvičky. Také většinu zeleniny – od máslové dýně, mrkve až po okurky, papriky a rajčata. S potěšením si dám kousek dobrého sýru, i když jím mléčné výrobky velmi málo. A mám ráda sladké, takže často neodolám kousku hořké čokolády nebo domací buchtě. Z mých oblíbených receptů bych vybrala tyto:

 

Myslím, že tenhle výběr dokáže pokrýt zajímavé slavnostní menu pro rodinu, tedy především vepřová pečeně a dýňový cheesecake jako dezert ☺. A pro kojící i krmící maminky plánuji "menu" v podobě článků a videí zodpovídající postupně jejich otázky ohledně vlastního jídla při kojení až po první příkrmy.

 

Děkuju Ti moc za Tvůj čas a inspiraci.

 

I já děkuji. 

Please reload

Předprodej 199Kč + 3 dárky-2.jpg
Nejnovější příspěvky
Please reload

Rubriky
  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

ANDROMEDA,

ELFKA MALÁ

Laskavá kapitolka

z knihy příběhů

pro malé i velké

ke stažení ZDE

Instagram

andromeda.png
Sledujte Play Everyday
  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

EBOOK ZDARMA

Začarované mateřství 

aneb 6 prokletí, kterými si

z mateřství děláme galeje

Co stojí za naším

špatným pocitem?

Martina Chomátová
Mou vášní je hledat ve světě (a v sobě) hravost. Sdílím své příběhy
a inspiraci na cestě z poporodních depresí ke spokojenosti. Jsem autorkou ebooků Návrat k sobě - aneb jak být spokojená i po porodu, Jak rozehrát partnerství a knihy příběhů o cestách světem Andromeda, elfka malá
Zvu i ostatní na takové to zábavné a tmelící cestování po zajímavých místech Prahy díky týmové hře PraHra.
 

Můj příběh najdete tady.

Svoje dotazy, připomínky, tipy či referenci mi můžete poslat na info@playeveryday.cz

Díky fíky. Mějte se a smějte se :)

 

  • Facebook Social Icon
  • Instagram Social Icon
  • Twitter Social Icon
  • YouTube Social  Icon

Instagram

Hravé a laskavé čtení

o všímavosti k sobě

i okolí

  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

© 2014 by Martina Chomatova Proudly created with Wix.com