Psaní má milá paní, rozmotá tvá trápení

Tahle zima zdá se být poněkud poklidná. I když se na nás Martin na bílým koni zas vyprdnul a chce spíš přijít s nabídkou kvalitního globálního oteplování, mně je vesele. A co vám?

Nevím jaká nálada je zrovna u vás doma.

Možná si zrovna řešíte nějaký témata, možná to není to pravý ořechový. A třeba si říkáte, že jste se tady octli omylem, protože od blogu "Play Everyday" by člověk čekal nějaký hravosti, stavění lega a tak, že? Jenže k hravosti se člověk leckdy přes záclony chmur a depresí jen těžko dostane.

A na ty chmury a deprese já mám v kapse neustále mraky tipů. Pokaždý si říkám, že už ta zásobárna musí končit a přeci ne. Zdá se, že jsem celý život byla pěkný hnidopich a tak jsem se naučila jak s těmi neřády zatočit. Kdo ví. Možná jsem jenom negativně nahlížela na svět a v jednu chvíli už mě to samotnou přestalo bavit. A tak jsem hledala cesty a skulinky, jak se ke spokojenosti prokousat (nebo prožrat?).

Tak k věci. Jaký tipy mám dnes?

O blahodárnosti pohybu, hry na ukulele, zpěvu a tance už jsem psala.

1) PIŠTE

Psaní je lékem na všechno. Možná nemáte pisatelské střevo, ale psát tužkou nebo propiskou dle mého umí každej. A když to nebudete nikde zveřejňovat, můžete si psát o čemkoliv, jakkoliv. Třeba o tom, co se vám teď honí hlavou, co vás trápí. No fakt. Takhle jednoduchý to je. Proč myslíte, že svou hlavy vyprázdňuju (nejen) já? Psaní je léčivé. Zpočátku budete psát třeba blbosti. To je naprosto ok. Pak třeba už menší blbosti a něco, co už začíná dávat smysl. A po nějaký době nakopnete vnitřního umělce (jak mu říká autorka knihy Umělcova cesta) a začne se z vás sypat mraky tvůrčích nápadů a řešení dané situace. Fakt. Vyzkoušeno na vlastní kůži.

2) PIŠTE SI DENÍK

Nebo aspoň diář. Je to skvělej způsob, jak vzroste úroveň vaší sebereflexe. Já osobně si píšu asi od svých 15 let do diářů informace zpětně. Takhle si pěkně zrekapituluju každej den a zvědomím si, co se odehrávalo. Zamyslím se nad tím, jak situaci lépe vyřešit, jak ten den poskládat jinak, aby spokojenost byla na všech stranách. A jaká je to pak odměna, když se zpětně díváte na zápisky a vidíte, co jste dřív měli v životě za výzvy a dnes se stavíte něčemu úplně jinému. Jaký nadhled proudí životem a nehroutíte se už z takových maličkostí. A benefitů to má ještě mnohem víc. Třeba můžete dětem zaznamenat jejich důležité milníky.

3) VYRAŽTE Z HNÍZDA A SMRÁDEČKU

Miluju cestování. Je pro mě školou života. Učím se o světě, ale i o sobě. Protože můj vnější svět je odrazem mě samotné. Pokaždé když mi není dobře, seberu se a jdu minimálně se psem. Nikdy se mi ještě nestalo, že bych se vrátila domů a na zádech mi stále seděl ten blbej pocit. Vlastně si dobrovolně a preventivně ordinuju cestování a tímpádem mě ty negativní pocity nestíhaj. Vždycky jim uteču. Jasněže bych jim chtěla utíkat třeba do Bhůtánu nebo do Austrálie. Ale nějak mám pocit, že teď když jsem máma, měla bych se držet na kratší uzdě (ale třeba i tu brzo přestřihnu).

A třeba vás napadne nějakej jinej skvělej tip. Třeba si můžete otevřeně a beze strachu povídat s někym blízkým a ten dodá jinačí střípek. Můžete se se mnou podělit, co pomáhá vám.

Čím se vymotat z kazajky a znovu začít dýchat a žít?

A kdyby vás zajímaly další tipy, mám jich plno v ebooku, který jsem nazvala Návrat k sobě (já prostě ty cesty - třeba za našimi sny a návraty miluju).

A v dalším článku se plánuju podělit o to, jak mě baví osobní růst, proč neustále rostu a s kým.

Play Everyday ať máš život hravej