top of page

Pro změny ve svém životě potřebuju vždycky padnout na hubu

Ahoj Stáňo, předně děkuju moc za Tvůj čas a vůbec za všechnu inspiraci, kterou vysíláš do světa. Měla bych na Tebe pár dotazů, které by mohly inspirovat (nejen) další ženy na cestě z krize za svými sny. Ty sama sis před několika lety procházela celkem náročnou situací. Bylo Ti něco přes dvacet, dvě děti, lítala jsi jak hadr na holi a ještě se Ti rozpadalo manželství. Podělila by ses s námi o to, co Ti v té době nejvíc pomáhalo, že jsi to ustála a odrazila se?


Ano, je to tak. Je to pár let, co jsem žila na okraji zaprášeného sídliště v Havířově. Měla jsem spoustu snů a představ o tom, jak by měl vypadat můj život, ale realita byla dost jiná. Dvě maličké děti, v kapse pár korun, krachující stavební firma i manželství... Byly momenty, kdy jsem už nevěděla, kudy kam (více o tomto období Stáňa píše v ebooku Z vystresované matky podnikatelkou z pláže). Měla jsem pocit, že můj život absolutně nemá smysl. Neviděla jsem z toho cestu ven.


Pak ale přišel moment rozhodnutí.


Rozhodnutí, že takto žít nechci. Rozhodnutí, že udělám vše pro to, abych žila život svých snů. Velmi mi v tom pomohlo pár podporujících rozhovorů s mým tátou, přečtení několika fajn knih, jako například Alchymista, Jak myslí milionáři, Tajemství. A pak jsem si jednoho dne sepsala, co vlastně chci jinak. Rozhodla jsem se svůj život změnit.


Bylo toho hodně a já jsem chtěla opravdu radikální změny. Netušila jsem ovšem, že je fakt pravdou to, že když si něco přejeme, tak se celý vesmír spojí proto, abychom to mohli uskutečnit. Takže abych mohla žít život svých snů, musel se celý můj dosavadní život totálně zhroutit.


Připadala jsem si, jako kdyby mě smetla lavina a po několika týdnech kotrmelců v tom padajícím sněhu jsem se pak dole pod svahem probrala a začala vše budovat od nuly.

Stanislava Mrázková - Podnikání z pláže rozhovor

V době, kdy zažíváme nějaké těžké období někdy nevidíme to světlo na konci tunelu. Člověk už nad tím kde byl leckdy nepřemýšlí. Měla bys i přesto vzkaz třeba pro Stáňu v té době? Co bys jí chtěla ze současného života a náhledu předat?


Důvěřuj životu. Možná nebudeš vždy rozumět tomu, proč se věci dějí tak, jak se dějí. Možná se budeš zlobit, naříkat, jak je to těžké a budeš mít chuť tu cestu vzdát. Ale důvěřuj, že se vše děje tak, jak se dít má a ta cesta, kterou jdeš, stojí za to.


Přejdeš přes mnoho údolí, překročíš mnoho překážek a bude to vyžadovat odvahu, zápal a spoustu energie. Jdi vpřed a důvěřuj.


Máš dvě starší děti a jedno maličkaté. Jak se změnila Stáňa jako máma mezitím? Máš pocit, že si mateřství teď víc užíváš?


Ano, rozhodně si to teď více užívám. U prvního dítěte jsem zažívala obrovský strach ze ztráty svobody a z toho, že „tak to teď už bude navždy“. Nevěděla jsem, že je to všechno jen fáze a že děti se mění v podstatě ze dne na den. :) Že z batolete visícího na noze mi vyroste fajn parťačka.


Dneska už vím, že je to všechno jenom na chvíli a každá fáze dětství má své krásy i těžkosti. O to lehčí to s třetím dítětem je.