Pro změny ve svém životě potřebuju vždycky padnout na hubu

March 12, 2017

Ahoj Stáňo, předně děkuju moc za Tvůj čas a vůbec za všechnu inspiraci, kterou vysíláš do světa. Měla bych na Tebe pár dotazů, které by mohly inspirovat (nejen) další ženy na cestě z krize za svými sny. Ty sama sis před několika lety procházela celkem náročnou situací. Bylo Ti něco přes dvacet, dvě děti, lítala jsi jak hadr na holi a ještě se Ti rozpadalo manželství. Podělila by ses s námi o to, co Ti v té době nejvíc pomáhalo, že jsi to ustála a odrazila se? 

 

Ano, je to tak. Je to pár let, co jsem žila na okraji zaprášeného sídliště v Havířově. Měla jsem spoustu snů a představ o tom, jak by měl vypadat můj život, ale realita byla dost jiná. Dvě maličké děti, v kapse pár korun, krachující stavební firma i manželství... Byly momenty, kdy jsem už nevěděla, kudy kam (více o tomto období Stáňa píše v ebooku Z vystresované matky podnikatelkou z pláže). Měla jsem pocit, že můj život absolutně nemá smysl. Neviděla jsem z toho cestu ven.

 

Pak ale přišel moment rozhodnutí. 

 

Rozhodnutí, že takto žít nechci. Rozhodnutí, že udělám vše pro to, abych žila život svých snů. Velmi mi v tom pomohlo pár podporujících rozhovorů s mým tátou, přečtení několika fajn knih, jako například Alchymista, Jak myslí milionáři, Tajemství. A pak jsem si jednoho dne sepsala, co vlastně chci jinak. Rozhodla jsem se svůj život  změnit. 

 

Bylo toho hodně a já jsem chtěla opravdu radikální změny. Netušila jsem ovšem, že je fakt pravdou to, že když si něco přejeme, tak se celý vesmír spojí proto, abychom to mohli uskutečnit. Takže abych mohla žít život svých snů, musel se celý můj dosavadní život totálně zhroutit. 

 

Připadala jsem si, jako kdyby mě smetla lavina a po několika týdnech kotrmelců v tom padajícím sněhu jsem se pak dole pod svahem probrala a začala vše budovat od nuly. 

 

 

V době, kdy zažíváme nějaké těžké období někdy nevidíme to světlo na konci tunelu. Člověk už nad tím kde byl leckdy nepřemýšlí. Měla bys i přesto vzkaz třeba pro Stáňu v té době? Co bys jí chtěla ze současného života a náhledu předat?

 

Důvěřuj životu. Možná nebudeš vždy rozumět tomu, proč se věci dějí tak, jak se dějí. Možná se budeš zlobit, naříkat, jak je to těžké a budeš mít chuť tu cestu vzdát. Ale důvěřuj, že se vše děje tak, jak se dít má a ta cesta, kterou jdeš, stojí za to. 

 

Přejdeš přes mnoho údolí, překročíš mnoho překážek a bude to vyžadovat odvahu, zápal a spoustu energie. Jdi vpřed a důvěřuj. 

 

Máš dvě starší děti a jedno maličkaté. Jak se změnila Stáňa jako máma mezitím? Máš pocit, že si mateřství teď víc užíváš? 

 

Ano, rozhodně si to teď více užívám. U prvního dítěte jsem zažívala obrovský strach ze ztráty svobody a z toho, že „tak to teď už bude navždy“. Nevěděla jsem, že je to všechno jen fáze a že děti se mění v podstatě ze dne na den. :) Že z batolete visícího na noze mi vyroste fajn parťačka.  

 

Dneska už vím, že je to všechno jenom na chvíli a každá fáze dětství má své krásy i těžkosti. O to lehčí to s třetím dítětem je. 

 

 

S tím, jak jsem se za těch deset let změnila a posunula coby člověk, tak je samozřejmě jiné i to mateřství. Mám pocit, že se dnes dokážu lépe naladit na potřeby miminka, než tomu bylo před deseti lety. Více si věřím, nehledám řešení na každý prdík v diskuzích na internetu, jako jsem to dělávala, když byly holky malé, ale řídím se svým selským rozumem a intuicí. 

 

Obrovskou roli v tom, že si dnes užívám mateřství, hraje i moje podnikání. Mám čas na svoje děti, mám fungující byznys, mám seberealizaci, mám dostatek peněz. Když je spokojená máma, jsou spokojené i děti.

 

Mnoho žen, maminek se mě ptá, jak zvládnu seberealizaci a podnikání s dětmi. Ty jsi taky hodně produktivní, za poslední rok jsi vypustila 3 kurzy a to několikrát za sebou. Jak se to dá všechno zvládat? Máš nějaký tip na timemanagement? Je něco co bys ženám ze své zkušenosti poradila? Co Tobě pomáhá, díky čemu zvládáš všechny oblasti tak, jak by sis představovala? 

 

Chvílema je to docela těžké skloubit dohromady tři děti a podnikání. Tedy uberu... Chvílema je to docela těžké skloubit dohromady tři děti... :D Zvlášť když všechny najednou něco potřebují. Někdy mám pocit, že mi praskne hlava a zrovna nedávno jsem přemýšlela, že bych si moc ráda přečetla nějaké zkušenosti maminek, které mají 3 a více dětí, jak to zvládat a nezbláznit se z toho. Ale pak jsou zase momenty, kdy si to spolu všichni moc užíváme. 

 

 

Nemohla bych se naplno věnovat své seberalizaci a podnikání, kdybychom neměli babičku, která se nám stará o Juráška a domácnost. Kdybychom neměli babičku, rozhodně bychom si museli najít paní na hlídání a starost o domácnost. 

 

Kdysi jsem se snažila vše zvládat sama. Navařit, uklidit, vyžehlit, vyprat, vést firmu, chodit za klienty, hrát si s dětmi, jezdit s nimi na plavání... 

 

Dnes už se mám ráda a nesnažím se být multifunkční superžena. :) A tak když je v mém životě něco jinak, než si představuju, jinak, než mi vyhovuje, hledám způsoby, jak to změnit, jak si odlehčit, jak delegovat. 

 

Proto když jsem zjistila, že zase upadám do role hospodyně, podnikatelky, mámy, uklízečky, utěšovatelky a potřebovala bych desatero rukou, řekla jsem dost. Ujasnila jsem si své priority. Chci se svými dětmi trávit vědomý čas. Chci mít čas na své podnikání. Vše ostatní mohu předelegovat na někoho jiného. Můj čas má hodnotu a tak tu hodnotu moudře a vědomě investuji tam, kde ponese ovoce a kde mi bude dobře. 

 

Já pro změny ve svém životě potřebuju vždycky padnout na hubu a zažít si období, kdy věci absolutně nefungují. Takže i toto jsem teď zažívala například na konci léta 2016, kdy jsme babičku na hlídání ještě neměli, Jurášek měl 5 měsíců, já jsem potřebovala tvořit a věnovat se práci, protože mi startovaly 2 kurzy pro více než 600 lidí, z domácnosti se stávala džungle a ze mě energetická troska. Potřebovala jsem zase dojít do momentu, kdy jsem si řekla DOST a rozhodla jsem se to změnit. 

 

Vlastně mám tyhle životní lekce ráda, posunují mě vpřed. I když v těch momentech často zuřím, brečím a tvrdím, že už nemůžu. Tak pak mě to vždycky dovede k tomu, že se věci posunou vpřed. 

 

 

Jestli se nepletu, Tvým snem bylo cestování. Cestovala jsi hodně sama a cestuješ i s dětmi. Mnohým při představě cest s dětmi naskakují osypky. Nedovedou si to vůbec představit a připadá jim to komplikované. Jaké máš zkušenosti Ty? Malý Jurášek ještě neoslavil ani roční narozeniny a už procestoval docela dost :D. 

 

Ano, miluju cestování a od dětství jsem toužila po tom objet celý svět, objevovat nové kultury, chutě a vůně, zažívat dobrodružství. A jsem vděčná, že jsem objevila způsob, jak žít život, o kterém jsem snila. 

 

Věřím, že děti se mají přizpůsobit rytmu rodiny, ne rodina rytmu dítěte. A tímto stylem vychovávám všechny tři mé děti. A protože rytmus naší rodiny je ve střídání období tvoření a práce s obdobím cestování a zábavy, našli jsme způsoby, jak to vše dělat s dětmi tak, aby nám v tom bylo dobře. 

 

Chápu, že pro mnoho lidí je nepředstavitelné letět s tříměsíčním miminkem na Bali nebo nechat letět děti samotné letadlem přes půlku světa. I já mívám někdy obavy, ať už z tropických nemocí, hadů, hygieny či kultury v nových destinacích. 

 

Ale čím více cestuji, tím více zjišťuji, že 99% mých strachů se odehrává jen v mé hlavě. A tak se učím více důvěřovat, více žít a méně strachovat. 

 

Co se týče Juráška, tak ano, je to jak píšeš. Své první narozeniny oslaví v Bhútánu. Mezitím už byl dva měsíce na Bali, měsíc na Floridě a v Dominikánské republice. Chystáme se do Thajska. Zvládá to skvěle. Když má poblíž moje prsa, je vše v pořádku a je mu úplně jedno, jestli jsme doma na zahradě, nebo na plujeme na loďce na vlnách Indického oceánu. :) 

 

 

Mnozí lidé si říkají (a upřímně jsem byla mezi nimi): “ta se má, té se to říká. Jezdí si po světě, vydělává velké peníze.” Je mi jasné, že cesta za tím, jak to máš teď nebyla bez klacků, nebo leckdy pořádných klád. Dějí se Ti náročné situace? A pokud ano, jak se s nimi vypořádáváš? 

 

Někdy si představuju život jako takovou počítačovou hru, která má různe levely – úrovně. A každá ta úroveň má svoje krásy, ale taky stinné stránky a velké výzvy. S každou další úrovní se to celé stupňuje. 

 

A tak se u mě s ježděním po světě a vyděláváním pěkných peněz se objevují i pořádné výzvy, zcela nové strachy, temná údolí, propady a momenty, kdy mám pocit, že už prostě nemůžu dál a pak momenty, kdy si říkám, že můj život je prostě úžasný.

 

Co se týče tvé otázky, tak ano, náročné situace se mi dějí a kdyby se mi děly před pěti lety, asi bych se z nich solidně zhroutila. Vždycky od života dostaneme tolik, kolik dokážeme unést. 

 

Je past myslet si, že až budu mít hodně peněz nebo si splním nějaký sen, tak už budu jednou provždy šťastná. Život jde ve vlnách a my se musíme naučit na nich surfovat. 

 

Být šťastní tam, kde jsme a zároveň před sebou vidět ty výzvy dalších „levelů“ té naší hry, která se jmenuje ŽIVOT. A hrát ji každý den – play everyday. :D A nepropadat panice, když na nás občas za některou vlnkou vykoukne nějaký bubák. Co by to bylo za hru, kdyby v ní nebyly sem tam nějaké výzvy? ;) 

 

Moc Ti děkuju za sdílení a přeju krásný chvilky na cestách.

 

 

 

Další inspirativní rozhovory:

- Hravosti šestičlenné rodinky

- Hravé léčení Terezy Kramerové

- Mateřství může být někdy pěkně náročné

Please reload

Předprodej 199Kč + 3 dárky-2.jpg
Nejnovější příspěvky
Please reload

Rubriky
  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

ANDROMEDA,

ELFKA MALÁ

Laskavá kapitolka

z knihy příběhů

pro malé i velké

ke stažení ZDE

Instagram

andromeda.png
Sledujte Play Everyday
  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

EBOOK ZDARMA

Začarované mateřství 

aneb 6 prokletí, kterými si

z mateřství děláme galeje

Co stojí za naším

špatným pocitem?

Martina Chomátová
Mou vášní je hledat ve světě (a v sobě) hravost. Sdílím své příběhy
a inspiraci na cestě z poporodních depresí ke spokojenosti. Jsem autorkou ebooků Návrat k sobě - aneb jak být spokojená i po porodu, Jak rozehrát partnerství a knihy příběhů o cestách světem Andromeda, elfka malá
Zvu i ostatní na takové to zábavné a tmelící cestování po zajímavých místech Prahy díky týmové hře PraHra.
 

Můj příběh najdete tady.

Svoje dotazy, připomínky, tipy či referenci mi můžete poslat na info@playeveryday.cz

Díky fíky. Mějte se a smějte se :)

 

  • Facebook Social Icon
  • Instagram Social Icon
  • Twitter Social Icon
  • YouTube Social  Icon

Instagram

Hravé a laskavé čtení

o všímavosti k sobě

i okolí

  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

© 2014 by Martina Chomatova Proudly created with Wix.com