Jak zvládat vztek a další negativní emoce v mateřství? 5 tipů na cestě k pohodě
Do té doby, než jsem se stala mámou, prožívala jsem čas od času nepříjemné chvilky plné stresu, vzteku, smutku nebo lítosti. Po narození prvního dítěte jako by se na mě vysypala celá truhla podobných emocí, ale v mnohem větší intenzitě. Z občasného a chvilkového vzteku se stala regulérní stvůra a já bych zuřila a soptila jako čarodějnice. Odkud se tahle nálož bere?
Těžko říct (jak je to u vás), ale o pár mých vysvětlení, které jsem odhalila, se můžu podělit.
- mám mnohem méně pohybu než v dobách bezdětných a to nejen sportu, ale i cestování.
- děti dost intuitivně dloubají do našich slabin a pomáhají nám (ano někdy bolestivě) je objevit a posvítit si na ně.
- vyvalí se na nás naše nezpracované bolístky z dětství.
- zvládáme najednou mnohem víc aktivit, mateřství je leckdy dost velký multitask, tedy stresové situace nám sedí za krkem často.
- děti jsou na nás (alespoň v prvních letech) závislé a trávíme spolu dost času. V takové intenzitě si začne lézt na nervy kdekdo.
- v prvních fázích mateřství nemíváme dostatek spánku a ani seberealizace (pokud jí tedy není samotná péče o děti). Občas se stává, že zapomínáme i na stravu.
- může za tím být i jakékoliv jiné téma, které nemáme prostor zpracovat, a děti jen touží po autenticitě, takže “provokují”, až rupnou nervy.
- pozornost, kterou jsme si doposud věnovali navzájem s partnerem, se z velké části přesunula směrem k dítěti. Můžeme to nést různě těžce.
Dobře, tak teď možná tušíme, odkud se to bere. Ale leckdy ani nemusíme mít ponětí, odkud vítr vane, a stejně můžeme udělat zázraky. Jak? Mám pro vás tipy, jak se proměnit ve spokojenou mámu. PREVENCE 1) Přidat hravost do života Určitě si klepete na čelo, co? Proč by mělo třeba stavění kostek přispět k vaší vnitřní pohodě? Každý člověk si potřebuje hrát. Nějak se realizovat, užívat si. Pokud vás baví stavět kostky, super. Máte vyhráno. Vy i děti. Pokud vás to nebaví (což je pochopitelné), je třeba dodat přes den alespoň několik desítek minut činnosti, která baví jen a jen vás. Ať už je to čtení, zpěv, malování, procházky, hra na ukulele, prostě cokoliv, co sytí vaši jedinečnou dospělou duši. Už vás napadá, co by to mohlo být? Super. Šup na to. Každý den. Play Everyday 2) Přidat pohyb do života Pohybem totiž tělo vydává energii z těla (a zároveň ji získává), a tak třeba během a cvičením vyventilujete konstruktivně to samé, co by vylítlo křikem destruktivně. Takže příště už budete vědět, že je lepší dojít pro dítě do školky pěšky než dojet autem. Protože to poslouží vaší společné pohodě. Nemusíte hned nakupovat běžecké vybavení a začít se mučit v posilovně. Určitě přijdete na pohyb, který vás bude bavit, a poslouží stejně.
PO AKCI 3) Vina je naprd Mnoho žen se okamžitě po emocionálním výbuchu začne vinit. Své děti milujeme a máme pocit, že jim tím způsobujeme obrovskou zátěž. Nejsem odborníkem na vaše jedinečné dítě, nevím, jak vypadá vaše domácí emocionální vybuchování, ale myslím, že to zas tak horké nebude. S čím to ale opravdu horké bývá, je vina. Vinit se za výbuch je nám opravdu na nic. Jen nás to blokuje v řešení a obohacení se danou situací.
Jakákoliv taková nepříjemná situace má totiž krásný bonus. Přivede nás k sobě. K naší opravdovosti a blíž k našim dětem. Stačí tedy danou situaci využít v náš prospěch. Prozkoumat, co nás ke vzteku dovedlo, co za ním stálo, co bylo to jádro pudla. Z každé takové situace se můžeme ponaučit, poznat sami sebe. Není to skvělé? 4) Přídavek lásky Je mi jasné, že nás nikdy nikdo dřív za takové emocionální eskapády nechválil. Právě naopak. Nevadí. Není jednoduché ustát obrovské výbuchy emocí našich blízkých. Co ale můžeme, je dodat si lásku a přijetí po výbuchu. Něco ve stylu: “nevadí Marti, mám Tě ráda i tak. Proteď jsi to nezvládla, jak jsi chtěla, ale věřím Ti.” Čímž neprojevujete souhlas s tím, co se stalo, ale jednoduše si v tom dlouhodobě nemáčíte hlavu.
Nebo snad máte pocit, že se nepříjemného jednání zbavíte tím, že se za něj budete víc a víc vinit? Co takhle zkusit naopak neduhy přijmout a sledovat, jak se vám situace mění před očima? Tenhle pokus určitě stojí za prozkoumání. Vřele doporučuji. Podobné vnitřní rozhovory udělají ve vašich vztazích hotová kouzla.
5) Oslavy úspěchů Co je na celém procesu nejlepší, je, že příště už budete zase citlivější k sobě i k vašim milým malým. Je to takový parádní tréning, který díky pobytu s dětmi můžeme zařadit každý den. Každý den se může objevit příležitost, ve které můžete použít znalosti a uvědomění z minulé etudy. Není to skvělé? Spíše než pohlížet na podobné zážitky negativně, můžeme se těšit na další zkoušku života.
Je to taková mateřská výzva. A věřím, že se ani nenadějete a jednoho dne budete slavit klidný den bez vzteku a vyhrocených scén. Je dobré doopravdy svoje úspěchy oslavit, zmínit svou radost i mezi blízkými, podělit se s kamarádkami. Často se kritizujeme a ocenění ne a ne přijít. Očekáváme ho zvenčí, ale jak by mohlo přijít, když nepřichází ani zevnitř? Pěkné oslavy jakkoliv dlouhého období klidu v mateřských vodách. Dejte mi vědět, v jaké fázi se momentálně nacházíte a jak vám výzva jde.
A pokud toužíte po větší dávce klidu a spokojenosti, další inspiraci najdete ZDE:
