Jóga pro děti a vlastní cesta mateřstvím

ahoj Kristý, díky za souhlas s rozhovorem a jdeme na to. Představila by ses nám prosím? Zejména pro ty, kteří Tě neznají?

Ahoj, Martino a všichni čtenáři ☺, teda pravděpodobně spíš čtenářky. Děkuju moc za tvoje otázky a možnost rozhovoru. Jmenuju se Kristýna Roller, před pár dny mi bylo 36 let. Momentálně mě nejvíc zaměstnává moje osmiměsíční holčička Lilia.

Od roku 2004 cvičím jógu s dětmi a taky jsem založila web www.jogaskristy.cz, kde můžete najít články, online kurz a videa s dětskou jógou.

Co si pamatuju, vždycky (asi od 1. třídy) jsem chtěla být učitelka a pracovat s dětmi. Vystudovala jsem hodně let pedagogiky a všech těch věcí okolo, abych tu práci mohla dělat. Haha, potom jsem zjistila, že na to, jak s dětmi vyjít, mi ty roky stejně nepomohly a skoro na všechno si musím přijít sama.

Pak jsem asi 10 let strávila na meditacích, terapiích, výcviku arteterapie, na seminářích o vnitřním dítěti a dalších duchovních setkáních, kde jsem hledala sama sebe a léčila si svoje vnitřní bolesti. Pracovala jsem 7 let ve školce, nějakou dobu ve školní družině a jako učitelka 1. a 2. stupně.

Jsi lektorkou jógy. Podělila by ses s námi, jak a kdy ses s jógou setkala a co Ti do života přináší?

Někdy v deváté třídě na základce se ozval z nitra hlas, že bych chtěla začít cvičit jógu. A zakrátko jsem se přes mou učitelku přírodopisu dostala k mojí doteď nejmilovanější lektorce Dáše. Díky ní a jejímu skvělému laskavému, nesoutěživému přístupu jsem u jógy zůstala a začala ji po několika letech cvičit s dětmi.

Jóga mi přináší možnost zastavení, naladění na sebe, plynutí, odevzdání.

Když se to při cvičení povede, úplně vypnout hlavu a jen dýchat v pozici, je to nádherný pocit. Zjistila jsem, že při józe si dovolím být k sobě laskavější, nesoudit se, nebýt na sebe tak přísná.

Taky mě nadchla jóga s miminky, v lekcích se střídají cvičení pro mimi a jóga pro maminky. Při prvních lekcích jsem měla slzy v očích, protože jsem cítila, že „tady jsem úplně správně.“ Cítila jsem naladění na mou holčičku a taky ten pocit, mít pár minut pro sebe a cítit sebe. Při všem tom kolotoči kolem Lili na sebe dost často zapomínám.

Takže bych to shrnula, že jóga mi dává možnost cítit sama sebe, svoje tělo a slyšet líp to, co říká moje duše. Díky ní můžu být víc v přítomném okamžiku a ne odplynutá do minulosti nebo budoucnosti.

Zároveň jsi se v posledním roce stala mámou. Jaké změny v Tvém životě nastaly?

Připadá mi, že se můj život změnil úplně ve všem, je to obrovská změna. Asi jsem se jí (a dalších mnoha věcí) bála a proto mi trvalo tři roky, než jsem otěhotněla. Postupně jsem si ty věci zpracovávala, až se nakonec miminko povedlo. Ale musím říct, že to byla cesta až na hluboké dno, kdy jsem si jen přála, ať už ta bolest skončí jakýmkoliv způsobem.

Změna je, že se už nestarám o „cizí“ děti, ale o své vlastní. Pečovala jsem ve školce o osmnáct dětí a taky o děti v kroužcích dětské jógy.

Uvědomila jsem si, že se teď víc šetřím, abych nebyla tak „smrtelně unavená,“ jak jsem bývala. Byla jsem zvyklá jít za hranice svých sil a moc jsem neodpočívala.

Připadá mi, že se s Lili čas skoro zastavil a je takový mírný, někdy se až skoro vleče. Dřív jsem žila dost rychle a měla dny zaplněné do poslední minuty, hlavně aby se něco dělo.

Ale hlavně, nejkrásnější změnou je neuvěřitelný pocit lásky, kterou k Lilince cítím. Je to nádherné, první měsíce jsem chtěla jen být s ní, kojit, držet ji v náruči a těšit se z těch okamžiků. Chtěla jsem co nejvíc času „jen tak být“ a koukat se, jak se začíná otáčet, lézt, stavět se...

Podělila by ses s námi o Tvé zkušenosti s těhotenstvím, porodem, šestinedělím a jak ty prožitky ovlivnila právě jóga?

V těhotenství jsem hledala, jaké jógové cviky zvolit, aby mi to co nejvíc dělalo dobře a zároveň mě to připravilo na porod. Koupila jsem si knihu zaměřenou na těhotenskou jógu a hledala jsem lekce, které by mi sedly.

Bohužel moje první návštěva lekcí těhotenské jógy se mi moc nelíbila a tak jsem hledala dál. U další lektorky už to bylo lepší, ale stejně mi pořád chybělo ladění na miminko při relaxaci a další drobnosti. A tak jsem hodně cvičila doma, vytvořila jsem si sestavu, abych co nejvíc procvičovala pánevní dno a zároveň jsem chodila na společné lekce.

JÓGA JAKO CESTA NALADĚNÍ SE NA SEBE

Při těhotenství mě asi do 20. týdne svazoval neuvěřitelně silný pocit strachu o miminko. Možná to bylo tím, že mi nešlo otěhotnět. A jóga mi pomáhala aspoň na chvíli ten obří strach vypnout a naladit se na tělo a děťátko. Asi od půlky těhotenství jsem si pravidelně po cvičení dělala meditace naladění na mimi. To mi hodně pomáhalo. Mluvila jsem při nich s Lilinkou. Mimo jiné mi řekla i to, jak se chce jmenovat a když jsem „za ní“ třeba dva dny nešla, říkala mi, že se mnou chce víc mluvit. Asi to bude znít divně, ale měla jsem pocit, že ji slyším ve své hlavě úplně jasně.