top of page

Rozhovor s mámou z květinové farmy

Ahoj Ani, předně děkujeme za návštěvu vašeho květinového statku. Vaše práce mě nadchla a bylo i zajímavý sledovat jiskry v Tvých očích, když jsi o vaší cestě povídala. Tak jsem se rozhodla Tě trochu vyzpovídat. Předně bych ráda prozradila, že jsi mamka dvou kluků, která se odstěhovala z velkoměsta na statek a teď tu provozujete ekologickou květinovou farmu. Máš ještě něco, co bys chtěla na úvod říct a představit se?

Myslím, že máma plus zahradnice jsou momentálně moje hlavni role. Naše Kveteto, je projekt můj a mého muže, bez něj bych mohla mít možná tak kytky na parapetu.

Jak jsi se vůbec dostala ke květinám? Pověděla bys nám vaší cestu?

Oba máme vystudované školy jiného zaměření, oba jsme se rozhodli pro pauzu po škole a tam vznikl náš plán. Pracovali jsme rok na Novém Zélandu v konvenčním zahradnictví. Byla to pro nás skvělá zkušenost a hodně jsme si za tu dobu vyjasnili, co chceme dělat. V místní knihovně jsme hltali všechny farmářský knížky, no a po návratu do Čech jsme už věděli, že hledáme místo kde chceme pěstovat kytky.

Ekologické zemědělství pro nás bylo jasnou volbou. Právě na NZ jsme byli svědky nadužívání a mixování různé chemie, viděli kam to teče… A abych to dopověděla – v ČR jsme našli statek s pozemky, které odpovídaly našim představám a od té doby (přes tři roky) postupně budujeme květinovou farmu.

A protože tak velkej projekt nemůže stát jen na jednom člověku, kdo se kolem toho všecko motá a co máš na starost konkrétně Ty?

Motá se tu poměrně dost lidí, ale to jsou buď kámoši nebo rodina. Na práci tu jsem já a manžel Pavel, teď máme nově brigádnickou výpomoc na pár hodin týdně. Já řeším vše kolem pěstování – plánování, objednávky, výsevy, sázení, sklízení. Taky komunikuju se zákazníky + floristy a taky vážu kytice. Pavel řeší všechno technické, připravuje záhony a řeší administrativu (vyřizování dotací je brutální).

V dnešní době je hodně rozvinutej tzv. “kult dítěte.” Vy máte děti a kytky. Jak to celý funguje a jak realizuješ tuhle práci? Má to nějaké výhody a nevýhody?

Mně je právě model „projekt dítě“ trochu proti srsti. Myslím si, že dítě by mělo vidět pracující rodiče, že mu je dobře venku a že nepotřebuje 100% pozornost 24/7.

Samozřejmě, že mám dny, kdy mám pocit, že bych se měla dětem/kytkám věnovat víc a pořád hledám balanc. Ale kupodivu to jde - zatím. Samotnou mě to překvapuje☺ Pracuju, když mladší spí nebo je s manželem. Starší mi často asistuje, což je někdy šílený, ale povětšinou fajn.

No a nevýhody – nemám volny čas. Ale učím se ho mít, s dobrým plánováním jde stíhat spoustu věcí! A taky dost věc