Pokud se mi něco nelíbí, jdu a mluvím o tom

August 15, 2019

Ahoj Alčo, potkaly jsme se a potkáváme se teď častěji u vás na Vysočině a vzhledem k tomu, že se mě víc a víc lidí ptá na naše společné fungování na ovčíně Rohan. O mé zkušenosti s pobytem s vámi v komunitě kolem sebeuvědomovacích a enviromentálních aktivit jsem psala v předešlém článku. A bylo by fajn se zeptat i Tebe, protože to, že ten prostor vůbec je a funguje takto svobodně, je především Tvá a Honzova (Jan Petr Nekovář) zásluha. 

 

Jak a proč jste vůbec takové místo s Honzou pořídili a vybudovali tak velké zázemí, kde jsou společné místnosti, cowork (dodekaedr) a několik teepee?

 

 

Podle mne nic není náhoda ☺️. Hledali jsme něco, kde budeme moct být, dělat věci tak, jak nás to baví. Našli jsme si takový malý statek, dohodli jsme se, že si to vyzkoušíme na prázdniny, ať zjistíme, jak se nám tam bude žít, a v září statek koupíme. A “náhodou” se nám zpozdila platba a tím možnost uhradit koupi. Majitelé odmítli měsíc počkat. Měli jsme už nastěhované věci a museli rychle najít náhradu.

 

Měli jsme vyhlídnutý mlýn, vyrazili jsme na prohlídku a opět “náhodou” mlýn nenašli. Ale projížděli jsme kolem rozšířeného mega statku. Má první reakce byla: “no, to nemůžeš myslet vážně”, ale při zpáteční cestě jsme se rozhodli, že by nám třeba majitel umožnil minimálně základní věci.

 

Zjistili jsme, že statek patří družstvu a že o statek nemají zájem. Prý ho koupili pouze kvůli pozemkům. No, náš příběh na statku začal. 2 roky jsme vařili na ohni a měli jsme zážitkovou toaletu. Byla to kadibudka bez budky. Prostor se začal tvořit sám a vzniklo klubové centrum Ovčín Rohan.

 

Místo za tu dobu, co Rohan znám, prošlo velkými i drobnými změnami. Jak se vám povedlo za tak krátkou dobu udělat takové změny a přitom se starat o 3 děti, firmu a k tomu vést ještě sebeuvědomovací workshopy pro firmy,  jednotlivce nebo rodiny? 

 

Tajemstvím jsou lidé. Rozhodně bychom to nezvládli sami. A kouzlo je v tom, že nás to baví. 

 

Za sebe můžu říct, že umění je rozdělit čas na rodinu, děti, manžela, práci, centrum a sebe. Daří se to někdy líp a někdy hůř. Je pro mne občas náročné vyrovnat se s pocitem, že bych přece měla trávit víc času s dětmi. Ale je to více o tom, co mé okolí považuje za správné. Jsem šťastná v pestrobarevnosti a svobodě volby. Pak mne naplňuje celý můj život. Jsem šťastná, když jsme s Honzou sami, když jsem s dětmi, když upravuju zahrádku, když vedeme workshopy...

 

My se tu už pohybujeme s rodinou přes dva měsíce a musím říct, že nejen mně, ale celé mé rodině, i všem, kteří dosud dorazili, je tu velmi dobře. Nejsme do ničeho nuceni a přesto všecko (dle mého) pěkně šlape. Ale je mi jasné, že uvítat v místě svého domova tolik různých lidí a poskytnout jim svobodu vyžadovalo na vaší straně asi nějaký vývoj. Jak to vnímáš ty a jak se ten tvůj postoj a otevřenost vůči druhým za tu dobu, co jste na Rohanu, vyvíjela? 

 

To je na samostatný příběh :-). Zkusím to nějak zkrátit :-). Před pár lety jsem žila život jako (omlouvám se všem, kterých se to netýká) všichni, tuctový život “tak, jak má vypadat”. Od toho se odvíjel i můj přístup k okolí. Přišla jsem na to, že pokud nemám ráda sebe, nedopřávám si prostor, tak ho nedopřávám ani svému okolí.

 

 

Pokud vyčítám věci sobě, vyčítám je i okolí

 

Moje cesta z kruhu ven je upřímnost k sobě i k ostatním. Někdy trvá, než si uvědomím, o co jde, ale pak hurá do toho a ven s tím :-). Rozhodně i pro mne je to dobrodružná cesta, objevování svých hranic a umění si za nimi stát upřímně, nelítostně i vlídně. Myslím, že můžeš vyprávět, že ne vždy se mi vlídnost daří tak, jak by jsem chtěla :-)

 

První zážitek je, že se o vás nikdo nestará, je to jen na vás. A myslím, že se tady lidi cítí dobře právě pro to, že si můžou prožívat své příběhy, objevovat své Achillovy paty, to, co je baví, a nikdo je nesoudí. Prostě můžete jen tak být. A pokud se mi něco nelíbí, nebo se v něčem necítím komfortně, jdu a mluvím o tom. A to samé očekávám od ostatních, pokud tak neučiní, je to jejich problém.

 

pokud se mi něco nelíbí, jdu a mluvím o tom

 

Na začátku našeho pobytu na Rohanu byl workshop Kruh integrity a seznámení se s metodou MindSnapshot (více info ZDE). To mi dost otevřelo oči a sjednotilo to způsob vnímání a komunikaci ohledně našich interakcí. A tím nemyslím jen mezi mnou a vámi, ale třeba i mezi mnou a mým mužem, dětmi, ostatními návštěvníky atd.

 

Z našeho pobytu na Rohanu se tedy stalo takové příjemné sebeuvědomovací “soustředění”. Když se ale vrátím domů, je pro mě složitější udržet si takovou úroveň vědomí sebe sama. Čím myslíš, že to je? Asi to nebude jen tím místem a lokalitou, i když velký odstup od civilizace a pobyt v obklopení přírodou v tom asi částečně prsty má. 

 

 

Co se dá říct určitě, je to tebou :-), ale to znáš a je to vlastně taková klišé. Rozhodně z tvých vyprávění jsi už udělala velký pokrok. Na začátku jsi si při návštěvě ani nevšimla změny, pak sis všimla, že se to děje, ale nešlo to změnit. Pak jsi zvládla v průběhu už nějak reagovat a hledat způsob, změnu chování, aby ti v tom bylo lépe. Což je super a je třeba pokračovat.  Co je podle mne důležité, je uvědomit si, že tím, že vyměním prostředí se nezmění to uvnitř.

 

Cíl je být ve svém středu v běžném životě

 

Četla jsem jeden příběh muže, co v mládí odešel do kláštera. A jednoho dne zjistil, že to, že je v klášteře ve svém středu, není cíl. Cíl je být ve svém středu v běžném životě. Já tomu říkám odosobnění. Čím méně věcí se mně osobně dotýká, tím méně jsem chycena v zaběhlých způsobech a tím více jsem v pohodě. U nás na workshopu tomu říkáme kouzelná tlačítka. Tlačítka, která ti někdo zmáčkne, a pak už vše jede a ty se nestačíš divit proč brečíš, nebo křičíš. Zkrátka čím menší vliv na tebe taková tlačítka mají, tím líp. A rozhodně tomu pomáhá metoda MindSnapshot, takové kouzlo obrázku.

 

Jaké vnímáš ty výzvy v soužití s tolika lidmi nebo ve velké fluktuaci lidí, kteří přichází a odchází na Rohan na různě dlouhou dobu? A pokud nějaké takové výzvy přijdou, jak s nimi pracuješ? 

 

Výzvy jsou super, protože, pokud mne cokoliv vyhodí “ze středu”, tak mi to jen ukazuje co ještě nemám zpracované. Můžu dát příklad tvého příjezdu? Popíši můj osobní pohled a co to ve mně spustilo. Když jste přijeli, přijela povodňová vlna :-). Otázkou bylo, jak udržet “nastavení Rohanu”, když se zde objeví někdo s velkou silou a pocitem, že vše bude vypadat tak, jak si to představuje. Někdo, kdo přirozeně strhává lidi kolem sebe do svého tempa.

 

Dalo by se říct, že vznikla “opozice” :-). Klid se na chvíli ztratil, všichni začali řešit, jestli děti jí, kdy mají, jestli děti jedí správně, a fascinující pro mne bylo, že všichni začali řešit tvoje děti a co všechno potřebuješ. Rozhodně to částečně zasáhlo i mne. Bylo to super pro pozorování a hledání jak nastavit své hranice. I když vím, že hranice nejdřív musím objevit v sobě, byl to pro mne oříšek.

 

 

Nejdřív jsem musela zjistit, kde ustupuji, kde raději nic neříkám a v čem mi není dobře. Když jsem si prošla, co a jak potřebuji, aby mi bylo dobře, jala jsem se zorganizovat večerní dámskou jízdu do blízkého okolí, kde jsem měla v plánu vše probrat. Organizace jízdy se mi nepovedla, ale s úžasem jsem pozorovola, že z mého pohledu opět stačilo “jen mé vnitřní rozhodnutí” a dovolit si při vhodných příležitostech vyslovit svůj postoj a způsobilo to lavinový efekt.

 

A vody se začali čistit sami. Ty jsi přišla s vlastním zjištěním jak to máš, a že najednou jsi s dětmi ráda (což způsobilo, že ostatní přestali vyšilovat co ještě potřebuješ). Jana si také všimla změny ve svém chování a přirozeně jsme si o tom popovídaly. Z mého pohledu se vše pomalu stabilizovalo. Ale svůj úhel pohledu musíš říct ty :-).

 

Čím častěji to zažívám, tím jsem si stále jistější ve svém postoji, a tím méně zažívám, že by mi bylo v něčem nepříjemně. Zkrátka super, jsem ráda, že se to takto odehrává a že i další lidé mohou zažít inspiraci, že se dá žít jinak, v pohodě a klidu, přitom v dynamice a pestrosti.

 

 

Napadá Tě ještě něco k tomu, co je pro Tebe/vás zásadní na tom, že Rohan funguje tak, jak funguje? 

 

Jednoznačně svoboda. Svoboda jedince, rodiny, skupiny...

 

Děkuji Ti moc za odpovědi a za to, že můžeme Ovčín Rohan se vším, co přináší, zažít.

 

 

 

Please reload

Předprodej 199Kč + 3 dárky-2.jpg
Nejnovější příspěvky
Please reload

Rubriky
  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

ANDROMEDA,

ELFKA MALÁ

Laskavá kapitolka

z knihy příběhů

pro malé i velké

ke stažení ZDE

Instagram

andromeda.png
Sledujte Play Everyday
  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

EBOOK ZDARMA

Začarované mateřství 

aneb 6 prokletí, kterými si

z mateřství děláme galeje

Co stojí za naším

špatným pocitem?

Martina Chomátová
Mou vášní je hledat ve světě (a v sobě) hravost. Sdílím své příběhy
a inspiraci na cestě z poporodních depresí ke spokojenosti. Jsem autorkou ebooků Návrat k sobě - aneb jak být spokojená i po porodu, Jak rozehrát partnerství a knihy příběhů o cestách světem Andromeda, elfka malá
Zvu i ostatní na takové to zábavné a tmelící cestování po zajímavých místech Prahy díky týmové hře PraHra.
 

Můj příběh najdete tady.

Svoje dotazy, připomínky, tipy či referenci mi můžete poslat na info@playeveryday.cz

Díky fíky. Mějte se a smějte se :)

 

  • Facebook Social Icon
  • Instagram Social Icon
  • Twitter Social Icon
  • YouTube Social  Icon

Instagram

Hravé a laskavé čtení

o všímavosti k sobě

i okolí

  • Wix Facebook page
  • Instagram App Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Twitter Social Icon
  • Blogger App Icon

© 2014 by Martina Chomatova Proudly created with Wix.com